Umělá inteligence chytá hackery do kyberpasti

Předejít nenahraditelným škodám? Nové možnosti ochrany citlivých dat nabízí projekt Decor – oceňovaná novinka expertů z elektrotechnické FEL). Projekt zvítězil v programu Get Spin-off/Start-up Ready!, který pomáhá studentům a výzkumníkům proměňovat jejich nápady v perspektivní startupy. Kvalita přihlášených projektů podle organizátorů potvrzuje, že se metropole v této sféře proměnila ve významné středoevropské vědecké centrum.
Principem projektu Decor je, že využívá umělou inteligenci (AI) spolu s postupy kybernetické klamné obrany k odhalování, matení a zadržování útočníků ve firemních sítích. Obráncům poskytuje včasnější přehled o aktivitách útočníků a ti tak mají více času na adekvátní reakci. Současná ochrana je podle expertů sice velmi spolehlivá v obraně proti útokům zvenčí, ale problém nastává ve chvíli, kdy se útočník již dostane dovnitř sítě pomocí ukradených přihlašovacích dat.
„Naším cílem je vytvořit prostředí, které vypadá jako skutečná infrastruktura firmy, ale ve skutečnosti jde o řízenou past, která útočníka odhalí a zadrží,“ vysvětlil jeden z tvůrců Decoru Muris Sladić, doktorand ČVUT.

Vetřelec v pasti

Inspirace vychází z tradičních konfliktů v reálném světě, kde je klamání protivníka součástí obrany tisíce let. „V kyberbezpečnosti se tento přístup teprve začíná prosazovat. Naším cílem je pomoci organizacím převzít kontrolu nad tím, co útočník vidí a čemu věří,“ vysvětlil Sebastian Garcia, vedoucí Stratosphere Lab, další z autorů projektu.
Čas podle specialistů rozhoduje o tom, zda útok skončí drobným incidentem nebo vážnými škodami. „Pokud útočníka zaměstnáme na dvě nebo tři hodiny v řízeném prostředí, může to být rozdíl mezi úspěšnou obranou a rozsáhlým únikem dat,“ shrnuli oba výzkumníci.

Významnou roli v sofistikovaném řešení hraje „umělka“. Zatímco AI pomáhá ochráncům vytvářet přesvědčivé klamné prostředí, stále častěji technologii využívají také vetřelci. „AI výrazně zvyšuje možnosti obránců i útočníků. Útoky jsou rychlejší a sofistikovanější než dříve. Právě proto věříme, že AI musí představovat součást obrany. Lidské týmy samy už nedokážou reagovat dostatečně rychle na vše, co se v sítích odehrává,“ sdělil Sebastian Garcia.
V současnosti jeho vědecká skupina dokončuje takzvaný minimální životaschopný produkt, tedy prvotní verzi programu s nejnutnějšími funkcemi, který funguje jako podklad pro jednání s potenciálními zákazníky. „Technologie už funguje a prošla testováním jak v laboratorních podmínkách, tak v omezeném reálném prostředí,“ řekl Sladić.
Před nasazením v ostré akci musí firmy získat jistotu, že řešení nebude představovat další riziko. Právě proto experti navrhli systém tak, aby nevyžadoval instalaci dodatečného hardwaru ani softwarových prvků uvnitř chráněné organizace. „První pilotní nasazení a ověřování v produkčních prostředích by podle týmu mohla začít v několika následujících měsících,“ sdělil Radovan Suk z ČVUT.
Proměnit studentský program v úspěšný startup pomáhá zmiňovaný program Get Spin-off/Start-up Ready! – účastníkům nabízí spolupráci s podnikateli, workshopy i konzultace. Přihlášky do dalšího kola lze podat do 8. září.

Metropole sofistikovaná

Podobné programy pomáhají k tomu, že podle odborníků už nejsme vnímáni jako poskytovatelé levných projektů, ale naopak jako partneři pro technologický rozvoj.
„Praha se díky dynamickému startupovému systému a úspěšným příběhům místních technologických firem i výzkumných projektů etablovala mezi nejrychleji rostoucí centra,“ potvrzuje Lenka Kučerová, ředitelka organizace prg. ai, která působí v oblasti výzkumu, vzdělávání a využití AI ve spolupráci s akademickými, veřejnými i soukromými společnostmi.
Hlavní město těží z unikátní kombinace technických univerzit a silného ekonomického zázemí. Technologický sektor zde tvoří přibližně 20procent českého HDP a IT odvětví roste tempem přes sedm procent ročně. Klíčový pilíř podle expertů představuje právě Fakulta ČVUT produkuje přibližně 30 procent výzkumných výsledků celého ČVUT. 55 miliard korun činí výdaje na výzkum a vědu v Praze. 44 tisíc osob: Zhruba tolik osob pracuje ve sféře vědy a výzkumu. 100 tisíc korun: Průměrná hrubá měsíční mzda v oblasti ICT.