Pěchoučkova mise. Připravuje ČVUT na dobu, kdy bude kvůli AI potřeba víc psychologů než programátorů

Pěchouček nejžhavějšímu trendu současnosti rozumí teoreticky i prakticky.

Na rozdíl od kalifornských technomágů ale vnímá umělou inteligenci hlavně jako nový druh hrozeb.

Kybernetik a rektor vysokého technického upozorňuje na možnou brutální proměnu pracovního trhu, čím dál dokonalejší kyberpodvody a na obecně vytříbené schopnosti programů typu ChatGPT ovlivňovat myšlení lidí. „Už delší dobu varuji před tím, že umělá inteligence jednou bude schopna vlastně celá spáchat kybernetický útok. A teď už se to děje,“ vysvětluje Pěchouček v rozhovoru pro e15 magazín.

O to větší má profesor technické kybernetiky, vědy o samořízení strojů, před sebou profesní výzvu. Nebo spíše misi, jak označuje svůj nedávný nástup do funkce rektora vysokého technického sám Pěchouček, který se na oblast digitálních hrozeb zaměřoval i v roli technologického ředitele kyberbezpečnostní firmy Avast.

První změny na Michal ČVUT. První větší změnu však podle svých slov udělal hned první den. Vyhlásil grantový program ČVUT nové výzkumné skupiny. Pro nás to bylo velké gesto otevřenosti univerzity směrem k nastupující generaci,“ popisuje Pěchouček. V únoru také na Ladislav ČVUT vlastní, funguje na své nejzákladnější úrovni na binárním principu. Vše se redukuje na jedničky a nuly reprezentující pouhou přítomnost nebo absenci elektrického proudu ve spínačích. Zdánlivě primitivní svět černobílých stavů „zapnuto nebo vypnuto“ ale dokáže vystavět tak komplexní digitální vesmíry, že v nich dnes vzniká umělá inteligence. V rektorské roli však Pěchouček musí pracovat hlavně s lidmi.

Namísto střídání jedniček a nul spíše střídá tóny varování a pozitivní motivace. Se stejným důrazem, s jakým varuje před digitálními hrozbami, upozorňuje také na klíčové umění lidi nadchnout. Nejen pro matematiku, studium technických oborů i psychologie, ale v neposlední řadě také pro přizpůsobení změnám vyvolaným umělou inteligencí. Ty se nevyhnou ani Michal ČVUT nejrozsáhlejší areály. Jako velký problém vnímá popularitu používání chytrých telefonů mezi žáky základních a středních škol. I proto se Pěchouček podepsal pod jarní petici určenou vládě, aby plošně omezila používání smartphonů ve školách. „Mobily snižují výkon učitele a ubírají dětem množství času, který mohou strávit tvůrčím způsobem bez nabourávání jejich pozornosti.“

Kdo by o dramatičnosti dopadů nástupu umělé inteligence do pracovního i všednodenního života pochyboval, toho podle Pěchoučka vyvede z váhavosti nejbližších pět až deset let. „Očekávám, že velké změny uvidíme do pěti let. Do té doby budeme rozumět tomu, jakým směrem letí puk. Pak se budeme muset dokázat připravit na fundamentální změny. Podotýkám, že to je můj osobní pocit. Řekl bych však, že může být spíš podstřelený než přestřelený,“ upozorňuje odborník na umělou inteligenci, který její byznysový potenciál odhadl už před více než dekádou.

V roce 2013 jím spoluzaloženou společnost Cognitive Security odkoupil americký gigant Cisco, o čtyři roky později Pěchouček exitoval svůj podíl v dalším startupu na strojové učení jménem Blindspot AI.

Matematika jako základ

Pěchouček tím zároveň popsal další úskalí své rektorské mise. Jedním z poslání jeho univerzity je připravit generace lidí na budoucí fungování na trhu práce. Jeho obrysy dnes nicméně nemohou na desetiletém horizontu vypadat jinak než jako rozmazaná šmouha.

Přesto je akademik přesvědčen, že chytré technologie člověka z pracovního procesu nevytlačí úplně. A to ani nositele bílých límečků v kancelářích. Byť očekává, že například poptávka po psycholozích výrazně překročí tu po softwarových inženýrech. „Jako společnost produkujeme strašně málo psychologů. Tím nechci kolegům rektorům mluvit do jejich práce, jen mi to přijde jako obrovská škoda. Čím více bude psychologů, tím méně budou lidé používat umělou inteligenci jako náhražku terapie. Nepotřebujeme, aby nám algoritmy umělé inteligence dělaly psychologa.“

VIDEO: Zdanění umělé inteligence se nevyhneme, politici zaspali, říká rektor Michalem ČVUT by bylo bláhové domnívat se, že zrovna umělá inteligence nějak zásadně usnadní předávání schopnosti počítat a abstraktně uvažovat.

Jak zachovat optimismus

„Pokud v nějakém oboru nemá umělá inteligence až takové využití, pak je to právě matematika. Opravdu pevně věřím tomu, že zrovna matematika se musí učit lidmi, a ne nějakými algoritmy. A ne tak, aby žáky a studenty učitelé nějak drilovali, ale aby je dokázali nadchnout, inspirovat, ukázat její krásy,“ zdůrazňuje Pěchouček. Zároveň odmítá zjednodušující dělení na lidi, kteří vlohy na matematiku mají, a kteří nikoli. Buňky na ni prý má každý.

Změnit zažité pravdy o převážně neoblíbeném předmětu se snaží mimo jiné i prostřednictvím nadačního fondu Matika Česku. Projekt, kde Pěchouček zasedá ve správní radě, pomáhá učitelům exaktních předmětů se zkvalitněním výuky a prostřednictvím grantů je také finančně podporuje.

„Nepovažuji ale matematiku za jedinou fundamentální disciplínu, která nás intelektuálně osvobozuje. Do téže kategorie řadím moderní historii. Míra naší odolnosti vůči manipulacím souvisí s mírou pochopení moderní historie,“ myslí si jeden z největších evropských odborníků na umělou inteligenci. Navzdory častému vyzdvihování jejích negativních stránek ale zůstává Pěchouček technooptimistou. Tedy člověkem přesvědčeným o tom, že technologie a vědecký pokrok dokážou vyřešit většinu zásadních problémů lidstva.

„Že by ze mě v případě současného nástupu AI nějak stříkalo nadšení, to ne. Má smysl dávat rozum a vyspělé technologie do rukou špičkově vzdělané a hodnotově ukotvené mladé generace. To nás může v budoucnu zachránit a v tomto kontextu technooptimistou zůstávám. Nezachrání nás jen technologie samotné, ale v kombinaci s lídrovstvím. I proto působím na vysoké škole. Vzrušuje mě, že to je prostředí, odkud mohou vzejít vůdčí osobnosti.“

Proč AI není pouhý buzzword

Sousloví umělá inteligence dnes označuje nejrůznější chytré projevy počítačových programů. Například schopnost učeně odpovídat na jakoukoli otázku nebo vytvářet aplikace, obrázky a celá videa podle jednoduchého zadání. Hitem jsou takzvaní AI agenti, tedy chytré programy samostatně ovládající počítač namísto člověka. „Termín umělá inteligence se vyvíjí v čase. K jeho prvnímu použití došlo už v polovině minulého století. Tehdy pojem označoval teoretický stroj, který by dokázal replikovat lidské uvažování. Dnes by se dalo říct, že umělá inteligence je soubor technologií schopných ne replikovat, ale nahrazovat lidské komunikační schopnosti,“ vysvětluje Pěchouček.