Proč budeme s AI potřebovat víc psychologů než programátorů?

O to větší má profesor technické kybernetiky, vědy o samořízení strojů, před sebou profesní výzvu.
Nebo spíše misi, jak označuje svůj nedávný nástup do funkce rektora vysokého technického sám Pěchouček, který se na oblast digitálních hrozeb zaměřoval i v roli technologického ředitele kyberbezpečnostní firmy Avast. Z původně české firmy převzaté americkou společností NortonLifeLock odešel předloni. „Postupně jsem si uvědomil, že tu nejvyšší míru odolnosti společnosti můžeme zajistit spíše prací s lidmi než spoléháním na technologie. Umět vzdělat technickou inteligenci pro svět plný technologií je pro českou ekonomiku velmi důležité. I proto jsem se rozhodl působit v akademické sféře. Je to způsob, jak zrovna já můžu pomoci Česku,“ dodává čtyřiapadesátiletý Pěchouček. Zároveň už tuší, kolik na něj čeká nástrah.
Pracovní metoda nadchnutím. Počítačový svět, který je rektorovi ČVUT.
Už jen proto, že Pěchouček očekává pokles zájmu o studium počítačových věd.
„Ve Spojených státech se to už děje jako důsledek složitějšího pracovního uplatnění těchto absolventů kvůli nástupu umělé inteligence. Řešení vidím v daleko větším důrazu na propojování oborů. Například kombinovat softwarové inženýrství s biomedicínou nebo architekturou,“ uvažuje šéf instituce, kde už v roce 2001 spoluzakládal Centrum umělé inteligence.
Pěchouček zároveň přiznává, že případné překopání struktury studijních programů nebude jednoduché. „Jejich akreditace je velmi formální proces a změna trvá velmi dlouho.
Musíme ji ale stihnout během mého funkčního období. Je to těžké,“ říká profesor. „Naše instituce je ohromná, pracuje v ní spousta skvělých lidí, kteří dělají svoji práci. Ale zároveň se drží nějakých vlastních zvyků. A rektor nemá zas tak velké pravomoci. Rektor není žádný CEO v soukromé firmě. Pak záleží na tom, jak se mu podaří ostatní dostatečně nadchnout a přemluvit,“ podotýká akademik, jehož čeká v současné funkci nanejvýš osm let. Funkční období rektora trvá čtyři roky a zvolen může být maximálně dvakrát po sobě. Pěchouček tlačí na změny v technickém vzdělávání i proto, že nehodlá spoléhat na případné postupné vyšumění současné mánie kolem AI.
Sežrat se zaživa. Úvahy o proměně pracovního trhu a celé společnosti nebere jen jako teoretické cvičení. Nástup AI je podle něj de facto nevyhnutelný. Těžko hledá zásadní slabinu, která by mohla trend zvrátit nebo aspoň výrazně přibrzdit. Navzdory tomu, že nejširší veřejnosti známí chytří konverzační roboti typu ChatGPT nebo Gemini připomínají občas černou skříňku neschopnou dát na stejnou otázku stejnou odpověď.
„Slabina umělé inteligence je v tom, že úplně dobře nerozumí negativním jevům ve společnosti jako takové,“ uvažuje Pěchouček. „Když se mě ptali, jestli nás tady může AI sežrat zaživa, vždycky jsem odpovídal, že nemůže, protože to zvládneme sami. To jsem tvrdil někdy v roce 2010 s dodatkem, že než se vůbec umělá inteligence rozvine, tak přijdou ještě jiné a větší problémy. A i ty její vývoj nějak ovlivní. Konkrétně jsem měl tehdy na mysli nové viry, velké války a nebezpečné diktátory. To všechno přišlo. Ale kdyby svět fungoval bez těchto negativních externalit, tak je pokrok v oblasti AI nezastavitelný.“
Kdo by o dramatičnosti dopadů nástupu umělé inteligence do pracovního i všednodenního života pochyboval, toho podle Pěchoučka vyvede z váhavosti nejbližších pět až deset let. „Očekávám, že velké změny uvidíme do pěti let. Do té doby budeme rozumět tomu, jakým směrem letí puk. Pak se budeme muset dokázat připravit na fundamentální změny. Podotýkám, že to je můj osobní pocit. Řekl bych však, že může být spíš podstřelený než přestřelený,“ upozorňuje odborník na umělou inteligenci, který její byznysový potenciál odhadl už před více než dekádou. V roce 2013 jím spoluzaloženou společnost Cognitive Security odkoupil americký gigant Cisco, o čtyři roky později Pěchouček exitoval svůj podíl v dalším startupu na strojové učení jménem Blindspot AI.
Matematika jako základ. Pěchouček tím zároveň popsal další úskalí své rektorské mise. Jedním z poslání jeho univerzity je připravit generace lidí na budoucí fungování na trhu práce. Jeho obrysy dnes nicméně nemohou na desetiletém horizontu vypadat jinak než jako rozmazaná šmouha. Přesto je akademik přesvědčen, že chytré technologie člověka z pracovního procesu nevytlačí úplně. A to ani nositele bílých límečků v kancelářích. Byť očekává, že například poptávka po psycholozích výrazně překročí tu po softwarových inženýrech. „Jako společnost produkujeme strašně málo psychologů. Tím nechci kolegům rektorům mluvit do jejich práce, jen mi to přijde jako obrovská škoda. Čím více bude psychologů, tím méně budou lidé používat umělou inteligenci jako náhražku terapie. Nepotřebujeme, aby nám algoritmy umělé inteligence dělaly psychologa.“
Pěchouček nicméně předpokládá, že svého psychologa, přesněji řečeno kouče a dohlížitele, budou nadále potřebovat i algoritmy AI. „Ta pomyslná poslední míle automatizace, která by se úplně obešla bez lidského dohledu například při výrobě auta, je extrémně nákladná. Platí to také pro vývoj softwaru. Považuji skoro za zbytečné, aby vznikal zcela bez zásahu člověka. Lidé zkrátka i ve výrobě a vývoji nějakou roli hrát budou. Tím pádem jim nebude brát práci umělá inteligence, ale člověk, který s ní umí pracovat,“ upozorňuje Pěchouček. A dodává, že kdo si osvojí základní disciplíny, jako je matematika a fyzika, ten se poryvů způsobených technologickou změnou bát nemusí. Odolává jim však i způsob výuky matematiky a podle rektora ČVUT Nedávno si Pěchouček odbyl pomyslných prvních 100 dnů hájení ve funkci rektora ČVUT Starting s cílem přilákat desítku mladých odborných asistentů se zkušeností ze zahraničí. „Nabídli jsme jim možnost založit si na ČVUT přešel někdejší prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost na Univerzitě Karlově Krištoufek. Profesor ekonomie se odborně specializuje na výzkum kryptoaktiv. PROTI MOBILŮM VE ŠKOLE Pěchouček hodlá ovlivňovat rovněž dění mimo zdi kampusů u pražských Vítězného a Karlova náměstí, kde má ČVUT nejrozsáhlejší areály. Jako velký problém vnímá popularitu používání chytrých telefonů mezi žáky základních a středních škol. I proto se Pěchouček podepsal pod jarní petici určenou vládě, aby plošně omezila používání smartphonů ve školách. „Mobily snižují výkon učitele a ubírají dětem množství času, který mohou strávit tvůrčím způsobem bez nabourávání jejich pozornosti.“ PROČ AI NENÍ POUHÝ BUZZWORD

Sousloví umělá inteligence dnes označuje nejrůznější chytré projevy počítačových programů. Například schopnost učeně odpovídat na jakoukoli otázku nebo vytvářet aplikace, obrázky a celá videa podle jednoduchého zadání. Hitem jsou takzvaní AI agenti, tedy chytré programy samostatně ovládající počítač namísto člověka. „T ermín umělá inteligence se vyvíjí v čase. K jeho prvnímu použití došlo už v polovině minulého století. Tehdy pojem označoval teoretický stroj, který by dokázal replikovat lidské uvažování. Dnes by se dalo říct, že umělá inteligence je soubor technologií schopných ne replikovat, ale nahrazovat lidské komunikační schopnosti,“ vysvětluje Pěchouček.