Vedení pražského Rektor Pěchouček, který roky působil ve vedení zřejmě nejúspěšnější porevoluční tuzemské firmy Avast, chce změnit fungování univerzity a motivovat studenty a vědce k zakládání start-upů. Takových snah bylo v minulostí více, ale málokdy je šlo brát vážně a výsledky tak byly v lepším případě rozpačité.
U Pěchoučka a jeho kolegů – včetně Jakuba Nešetřila, rovněž úspěšného start-upisty – je to jinak. Chtějí podporovat budoucí podnikatele v tom, aby v případě pokusu o podnikatelský úspěch odešli ze školy a naplno se soustředili na budování firmy. Rovněž by se měl snížit podíl z budoucího úspěchu firmy. (To je běžná praxe, jak na úspěchu firmy vzešlé z univerzitního prostředí může vydělat i sama univerzita. Když si však vezme příliš velký podíl, sníží atraktivitu pro investory.) To zase usnadňuje možné získání kapitálu na rozvoj a také přímo navazuje spolupráci s důležitými investičními fondy. „Není to model, ve kterém na 30 procent dělám spin-off, na 30 procent učím a na 30 procent píšu články. Ti lidé musejí odejít a věnovat se tomu na sto procent. Odříznout, spálit mosty, skočit do toho,“ uvedl pro server Lupa.cz prorektor Nešetřil.
ČVUT má nejlepší předpoklady, aby se stala generátorem zakladatelů nadějných firem. Dosud přitom vzniklo za celou existenci školy jen devět spin-offů – tedy firem, které vycházejí z vědeckých poznatků nabraných během působení na vzdělávací instituci. To je zoufale málo – americký Stanford, vzor těchto snah, vyprodukuje ročně 350 firem, technická univerzita v nedalekém Mnichově až 150. Jinými slovy není důvod, proč by to v případě pražské technické univerzity nemohlo být aspoň v řádech desítek firem ročně.
Jedním z kroků, které by tomu rovněž mohly napomoci, je změna, podle níž budou děkani fakult hodnoceni také na základě úspěšnosti start-upů vzešlých z jejich pracovišť. Šéfové fakult tak nebudou mít motivaci případné zakladatele start-upu zrazovat od byznysové cesty, která pro ně znamená nepříjemnost v podobě hledání nového přednášejícího a výzkumníka.
Pěchoučkovi, Nešetřilovi a dalším, kteří mají toto snažení na svědomí, bychom měli držet palce. Posun k pokročilejší ekonomice se nestane jen tak z ničeho nic a bez přičinění státu. A tohle je přesně ten typ snažení, který může za relativně nízké peníze (stovky milionů oproti desítkám miliard dotací) udělat spoustu muziky. Studenty ČVUT ve výhodě oproti klasickým softwarovým inženýrům.
Druhý aspekt, který hraje absolventům tuzemské techniky do karet, je tradičně silný český průmysl. Dosud si Česko drží vysoký podíl průmyslu na celé ekonomice, přes 20 procent HDP, což je téměř nejvíce v Evropě. Málokdo má tak technické know-how na rozsáhlou výrobu – a zároveň je čím dál zřejmější, že vytlačit průmysl mimo Evropu zejména do Asie není správná cesta. Teoreticky by tak zájemci o byznysové směřování z ČVUT. Bylo by skvělé, pokud by podpora podnikavosti začala fungovat ve větší míře i na ostatních školách. Včetně těch, které nemají na první pohled s byznysovou kariérou nic společného, tedy i na humanitních nebo přírodovědeckých fakultách. Je škoda, že se čeští žáci a studenti během dospívání a výuky téměř nesetkají s podporou možné kariérní cesty spočívající v založení firmy.
Problém samozřejmě je, že lidí s podobnou průpravou jako Pěchouček je velmi omezené množství. Ale i tak to může být pro ostatní instituce inspirací a pomocí v posunu celé země na další úroveň. Stát by měl celé dění pozorně sledovat, dělat si poznámky a případné poučení aplikovat u dalších škol. Šance je rozhodně vyšší, než byla před rokem.