Co o roztroušené skleróze napoví řeč pacienta? Vědci z ČVUT vyvinuli aplikaci, která pomáhá v boji s nemocí

Jana Špičková se s roztroušenou sklerózou léčí už 25 let. Teď přišla na pravidelnou kontrolu do RS centra ve fakultní poliklinice na Karlově náměstí v Praze. Patří k první dvacítce pacientů zapojených do nové studie.

S aplikací, pomocí níž bude zaznamenávat svou řeč, ji seznamuje Michal Novotný z elektrotechnické ČVUT. „PA TA KA je úloha, která má reflektovat to, jak pacient pohybuje rty a jazykem.“

Účastníci studie zároveň vědcům přes zabezpečený server posílají několik telefonních hovorů měsíčně. „Celá analýza potom probíhá automaticky. Při objemu dat, která zaznamenáváme, totiž není v lidských silách, aby u toho někdo seděl a odposlouchával, co kdo povídá, jestli tam třeba nebude někde citlivá informace,“ přibližuje Novotný.

„Chci přispět k tomu, aby věda šla dál, a pomoci i lidem, kteří budou diagnostikováni po mně,“ vysvětluje Jana, proč se do studie zapojila.

Co lidské ucho nepozná

U některých úloh vědci zaznamenávají také mimiku obličeje, například při čtení textu. Odborníci chtějí do studie zapojit až 300 pacientů. Zároveň hledají zdravé dobrovolníky, především ženy ve věku 30 až 70 let, aby si ověřili, že sledované markery nesouvisejí například s věkem, ale přímo s nemocí.

Jak upozorňuje Tomáš Uher z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice, poruchy řeči jsou u roztroušené sklerózy typické spíše pro pozdější stadia nemoci. „Chceme odhalit, jestli u pacientů nedochází k drobným změnám v řeči, které běžným sluchem nedokážeme zachytit, ale technicky je zaznamenat umíme. A také, jestli nám tyto změny mohou pomoci lépe monitorovat aktivitu nemoci,“ vysvětluje.

Podobnou aplikaci vytvořil tým z ČVUT už pro pacienty s Parkinsonovou nemocí. Data z tohoto výzkumu nyní vědci analyzují. „U Parkinsonovy nemoci nám jde zejména o to zachytit onemocnění v co nejranějším stadiu, ideálně ještě před stanovením diagnózy. U roztroušené sklerózy jde naopak o monitorování nemoci už po diagnóze a sledování jejího vývoje,“ dodává Michal Novotný.

Přesnější monitorování

O léčbě pacientů dnes lékaři rozhodují na základě nálezů z magnetické rezonance, krevních testů a neurologického vyšetření. „Už řadu let hledáme různé nástroje, které by neurologický stav pacienta popsaly podrobněji než samotné neurologické vyšetření,“ říká vedoucí Centra vysoce specializované péče pro roztroušenou sklerózu Všeobecné fakultní nemocnice Eva Kubala-Havrdová.

„Analýza řeči je jedním z nástrojů, pomocí kterých bychom mohli posuzovat vývoj choroby. Poskytla by nám data, díky nimž bychom mohli včas poznat, jestli není potřeba léčbu změnit. Pozvolnou progresi nezávislou na atakách dnes neumíme dobře rozpoznat. Kdyby se to podařilo dřív, možná bychom mohli zasáhnout,“ dodává.

Data z výzkumné aplikace budou vědci sbírat dva roky.