Komunikace, kterou nelze napadnout

„Nový polygon umožňuje testovat a demonstrovat kvantovou komunikaci v podmínkách blízkých reálnému provozu a současně připravovat pracoviště na zapojení do vznikající evropské kvantové komunikační infrastruktury,“ vysvětlil Igor Jex, garant programu kvantových technologií na fakultě a inženýrské.
Pracoviště umožňuje náročné experimenty a demonstrace. Studenti si zde díky nim vyzkoušejí práci s technologiemi, které se stanou v budoucnu součástí kritické digitální infrastruktury. Laboratoř nebude sloužit jen k výzkumu, ale také poslouží pro vzdělávání nové generace odborníků v oblasti kvantových technologií.
„Budoucnost bezpečné komunikace a kvantových výpočtů je spojena s kvantovým internetem. Dnes jsme v podobné situaci, jako byl klasický internet na počátku devadesátých let. Technologie se ověřují a hledají se cesty k jejich praktickému nasazení,“ vysvětlil Igor Jex.
Pro laiky je to sice zatím v rovině sci-fi, ale kvantové počítače a komunikace podle expertů slibují převrat ve vědě i v byznysu. Zásadní roli mohou sehrát při ochraně zařízení, která jsou klíčová třeba v energetice, obraně nebo vládní komunikaci.
Zvláštností kvantových počítačů je, že tyto počítače nepracují s klasickými bity a hodnotami 0 a 1, ale s qubity, které dokážou pracovat se všemi informacemi najednou. Výhodu má v tom, že umí zdůraznit správné odpovědi a potlačit špatné. Uspějí i tam, kde nynější superpočítače narážejí na své nejzazší možnosti.
Kvantová komunikace je podle vědců navíc absolutně bezpečná, napadení dokáže hned identifikovat.

„Před více než třiceti lety stáli odborníci z naší fakulty u připojení Československa k internetu. Dnes se otevírá další kapitola. Kvantové technologie mají potenciál proměnit způsob, jakým komunikujeme a chráníme informace, a my chceme být u zrodu této nové infrastruktury,“ uvedl Páta, děkan ČVUT.

Superpozice pro budoucnost

„Jednou z největších výzev bylo převést technologie fungující v laboratorních podmínkách do prostředí, které umožňuje realistický provoz a praktické testování. Právě tak se ostatně rodily i první internetové infrastruktury,“ uvedl Leoš Boháč z katedry telekomunikační techniky ČVUT.

„Důležité je také Kvantové inovační centrum (QIC). Jeho cílem je rozvíjet v Česku znalosti v oblastech šifer a jejich odolnosti, kvantové senzoriky, pokročilé komunikace nebo výpočtů pro optimalizaci AI a materiálové inženýrství,“ uvedl Radovan Suk z ČVUT.
Škola v této oblasti spolupracuje s dalšími centry, mimo jiné s Univerzitou obrany a s Akademií věd ČR (AV ČR). Díky tomu mohou využívat výpočetní kapacitu kvantových počítačů IBM.

Miliardová věda

Kvantovou síť Česko postupně buduje. Vytváří základní páteřní infrastrukturu na propojení Prahy, Brna a Ostravy. „V budoucnu budou sítě podobné té naší spojovat celou Evropu. Jejich možnosti dalece převýší ty, které máme k dispozici v současnosti,“ sdělil Igor Jex.
Praha opět potvrzuje dominanci ve sféře vědy a výzkumu. Špičkové postavení má nejen v rámci tuzemska, ale i Evropy. Do různých vědeckých pracovišť v metropoli ročně směřují desítky miliard korun.
V Praze se vědě a výzkumu věnuje už 47 tisíc lidí. Hlavní město se tak na tuzemském vědeckém odvětví podílí 41 procenty. Zatímco před deseti lety investice do vědy dosahovaly zhruba 25 miliard korun, dnes jsou tato čísla výrazně vyšší.
„Výdaje na výzkum a vývoj dosáhly v roce 2024 v Praze téměř 60,2 miliardy korun. Nejvyšší podíl připadá na podnikatelský sektor,“ uvedla Jana Podhorská z pražské krajské správy Českého statistického úřadu.