První česká AI továrna spustila provoz

Vít Vondrák, ředitel národního superpočítačového centra IT4Innovations
Intenzivně chceme zapracovat na tom, aby bylo ihned jasné, co všechno taková AI Factory může poskytnout a co konkrétně, jaké služby můžou vlastně ti zákazníci od nás očekávat. Toto je tím hlavním úkolem, který nás teďka čeká, a chceme, aby tohle to opravdu bylo k dispozici, pokud možno ještě do léta.

Kateřina Poláková, redaktorka ČT
Podobných center teď v Evropské unii funguje 19 a jsou rozmístěné v těchto 16 členských zemích. Další státy jsou pak zapojené jako partneři. Brusel a jednotlivé vlády dohromady do těchto center investovaly v přepočtu přes 12 miliard korun. Síť nabídne výpočetní operace, úložiště a další podpůrné služby pro výzkumníky, zástupce z průmyslu i veřejného sektoru. Právě to je klíčové pro to, aby se dalšímu rozvoji umělé inteligence v Česku dařilo.

Václav Vohlídal, redaktor ČT
Malý pražský startup i univerzitní výzkum. Společné mají to, že umělá inteligence je pro ně čím dál důležitější partner. Na vysokém technickém třeba k vytváření algoritmů pro roboty, aby dokázali sami vyrábět různé součástky.

Petr Kadera, ČVUT Praze
To, že se nejvíc učíme z chyb, neplatí jenom u lidí, ale i u strojů. Potřebujeme otestovat různé varianty, různé přístupy a postupně zkoušet iterativně měnit jednotlivé parametry tak, aby ten další výsledek byl lepší.

Václav Vohlídal, redaktor ČT
Další z projektů, na kterém vědci pracují, pomůže předvídat počasí i na ploše pár stovek metrů a díky tomu tak dopředu přesně říct, kolik energie vyrobí třeba solární panely.

Petr Kadera, ČVUT Praze
My jsme schopni velmi přesně předpovědět jak oblačnost, která se například blíží k té dané lokalitě, se rozprostře, a jsme schopni předpovědět, jaký výkon ta konkrétní elektrárna bude mít v další čtvrt hodině.

ukázka
Bomba tiká a Tyloo jsou v ideální pozici k její obraně! Byl by zázrak, kdyby se Astralis podařilo zvrátit vývoj zápasu.

Václav Vohlídal, redaktor ČT
Hlas, který zní jako skutečný. Vygenerovala ho ale umělá inteligence. Tato pražská firma je učí, jak být komentátorem nejen virtuálních her, ale i těch reálných, jako je fotbal.

Miloš Lokajíček, spoluzakladatel, Valka.Al
První je naučit číst hru, chápat, co se v té hře děje, aby člověk mohl na základě toho dělat nějaký komentář. A ta druhá část je primárně založená na tom, že musíme mít nějaký hlas v nějakém jazyce a zároveň ho potřebujeme emočně nabít.

Václav Vohlídal, redaktor ČT
Kromě hlasu pracuje i s obrazem.

Miloš Lokajíček, spoluzakladatel, Valka.Al
Ta základní technologie, kterou jsme používali, bylo kopírování emocí z člověka na avatara. Takže tady můžete vidět člověka živého, referenční obrázek našeho avatara, synteticky vytvořeného, a následně avatara, který dostává tu emoci z člověka do sebe.

Václav Vohlídal, redaktor ČT
To, stejně jako další výzkumy, ale vyžaduje trénink a velké množství výpočetního výkonu.

Miloš Lokajíček, spoluzakladatel, Valka.Al
Bavíme se o průmyslových grafických kartách, kdy ty grafické karty stojí jako miliony. A my potřebujeme zhruba milion GPU takovýchto hodin, což znamená, je to extrémně drahé a náročné.

Václav Vohlídal, redaktor ČT
Vědci i podnikatelé proto dodávají, že podobných projektů, jako je Ostravské centrum, musí vzniknout v budoucnu víc, pokud chce Evropa být dál konkurenceschopná. Václav Vohlídal, Česká televize.

Kateřina Poláková, redaktorka ČT
A takovým dalším projektem by mohla být AI Gigafactory – obrovské datové centrum, které je plánované i v Česku, konkrétně na tomto místě, na kraji Prahy ve Zbraslavi. Jde o součást ambiciózního plánu Evropské komise. Cílem je dohnat Čínu a Spojené státy. Jenže místo továren jsou zatím jen plány. Původně měla komise vybrat 5 míst na stavbu Gigafactory v roce 2025, datum vyhlášení soutěže se ale dál odkládá, aktuálně na červen 2026. Ani tento termín ale není jistý.

Lukáš Kačena, vládní zmocněnec pro umělou inteligenci
Pořád neznáme některé klíčové detaily o tom, jak ta soutěž vůbec bude koncipovaná, které jsou důležité pro to, jestli se pro nás v Česku vlastně vyplatí do té soutěže jít. To je jedna věc. A tyhle ty informace se neustále mění, takže my musíme neustále reagovat na to, co se na té evropské úrovni připravuje.

Kateřina Poláková, redaktorka ČT
I proto zatím česká vláda váhá, jestli projekt podpořit. Výpočetní centra v Evropě ale musí vzniknout, mimo jiné kvůli tomu, že umělá inteligence bude stále častěji využívána i pro zpracování citlivých informací anebo při obraně. V takovém případě je klíčové, aby byla taková data v bezpečí a pod dohledem státu.

Lukáš Kačena, vládní zmocněnec pro umělou inteligenci
Z pohledu toho státu je evidentní, že dává smysl pracovat na tom, abychom měli vlastní AI infrastrukturu. A je to samozřejmě o tom, o té velikosti a o tom, co nám to má přinést, ale bezpečnost a nějaká aspoň částečná technologická nezávislost jsou ty věci, které nám jasně indikují, že ano.

Kateřina Poláková, redaktorka ČT
Stále větší poptávku po výpočetní kapacitě si uvědomují i v českých radiokomunikacích, jako soukromí investoři by měli podpořit projekt AI Gigafactory. Už teď ale výpočetní centrum postavili v Lužicích a vybavili ho těmi nejlepšími grafickými kartami právě na vývoj AI.

Miloš Mastník, generální ředitel, České Radiokomunikace
Celkou kapacitu, co objednáme, tak ji okamžitě prodáme, takže dneska se na to koukáme i trochu jinak. To datové centrum jsme začali stavět s tím, že bude minimálně částečně jako komerční datové centrum pro umísťování racků, ale dneska nám mnohem větší smysl dává dívat se tou cestou umísťování grafických karet a podpory umělé inteligence.

Kateřina Poláková, redaktorka ČT
Velký zájem ale znamená, že se k výpočtům hůř dostávají některé veřejné projekty. Ty totiž často nemají takové prostředky, aby si komerční službu mohly zaplatit. To se týká i projektů evropského velkého jazykového modelu, který koordinují čeští vědci.

Jan Hajič, Ústav formální a aplikované lingvistiky, MFF
Ty dva parametry, které nakonec určují, jak ten model bude dobrý, jsou data, zejména jejich velikost a dostupnost, a to samozřejmě, pokud děláte vícejazyčný model, tak ve všech těch jazycích. A druhá věc je výpočetní kapacita, a té je v Evropě neuvěřitelně málo, a to je vlastně největší problém, s kterým už ten rok bojujeme.