Dědictví Černobylu

* Ohrozil výbuch Černobylu před 40 lety Česko?

Zvýšená radiace se u nás v dubnu 1986 naměřit dala, ale její zdravotní dopady byly zanedbatelné. Zmínit je třeba psychologické vlivy. Tehdejší československý režim nás o havárii neinformoval. Vedlo to k řadě fám, které lidi stresovaly. Strach škodí zdraví. I to, co nás reálně neohrožuje, se může projevit úzkostí a depresemi.

* Co bylo příčinou černobylské havárie?

Bylo o tom natočeno několik seriálů, ve kterých je průběh havárie po technické stránce vysvětlen minutu po minutě. Jaký experiment Sověti v Černobylu dělali, co všechno zapnuli a co naopak vypnuli. Často se přitom zapomíná na politický režim, který byl asi nejdůležitější. Klíčem k pochopení havárie je atmosféra doby. Vysvětlím to na příměru. Když jedete opilý autem v protisměru na dálnici, nemůžete se divit, že nabouráte. Můžete mít sebelepší nebo naopak sebehorší auto, ale prostě se to stane. Pokud ale pojedete střízlivý, budete dávat pozor a dodržovat předpisy, máte vysokou šanci, že se vám nic nestane, i když budete řídit staré auto. Černobylský reaktor byl veterán, rozhodně to nebylo moderní auto s airbagy, parkovacím asistentem, tempomatem a dalšími bezpečnostními prvky. Kdyby to operátoři respektovali a pracovali podle pravidel, nic by se nestalo. Oni ale reaktor použili špatným způsobem a technologie nebyla dostatečně robustní, aby jim to tolerovala.

* Takže sovětský šlendrián a ignorantství?

Je velký rozdíl, jak k jaderné energetice přistupujeme na Západě. Pořád si ale musíme připomínat, že pravidla je potřeba dodržovat. Podívejte se na české silnice, kolik lidí nemá auto v pořádku, překračuje rychlost… Věříte, že to zvládnete odřídit i po flámu se zbytkovým alkoholem. V Černobylu si taky říkali, že předpisy se dají obejít a že to přece zvládnou. Ten přístup byl projevem komunistického systému. Sovětské lajdáctví v evropské jaderné energetice rozhodně není, bezpečnostní pravidla se přísně dodržují. Systém je nastavený mnohem lépe.

* Mohlo by se to samé stát i v Temelíně nebo Dukovanech?

Musel bych být spisovatel sci–fi, abych si dokázal představit situaci, kdy by u nás došlo k tak masivnímu úniku radioaktivních látek do životního prostředí jako v Černobylu. Hypotetický scénář by se asi vymyslet dal, ale prakticky to považuju za skoro nemožné.

* Jaký je rozdíl mezi černobylským reaktorem a reaktory, které máme v Temelíně a Dukovanech?

Naprosto zásadní, generační. Černobylský reaktor trpěl řadou konstrukčních nevýhod, které s sebou nesla tehdejší technologie. Reaktory v českých elektrárnách jsou výrazně pokročilejší, je to rozdíl desítek let.

* Třeba?

Třeba v ochranné obálce reaktoru – reaktorové nádobě. Můžeme si ji představit jako obří hrnec, který vydrží opravdu hodně, včetně vysokého tlaku a teploty. Kdyby snad došlo k havárii reaktoru, obálka udrží radioaktivní látky uvnitř. „Hrnec“ jinými slovy nepřeteče, ani když připálíte oběd. Kolem obálky je navíc ještě takzvaný kontejnment, což je velmi odolná železobetonová budova. I kdyby snad „hrnec“ při havárii selhal, díky kontejnmentu by se z něj radioaktivní látky nedostaly do životního prostředí. Černobylský reaktor nic z toho neměl. Štěpná reakce tedy funguje stále stejně, ale technologie jejího řízení se za čtyřicet let výrazně posunula.

* Někde jsem četl, že reaktor v Černobylu byl sice součástí elektrárny, ale jeho funkcí byla produkce plutonia pro vojenské účely. Je to možné?

To se už asi nikdy nedozvíme, Sověti to tajili. Je ale pravda, že černobylský typ reaktoru výrobu plutonia umožňoval velice dobře.

* Šlo by to i v Temelíně nebo v Dukovanech?

Bylo by to extrémně složité, ale hlavně by se to neutajilo. Žijeme v jiném politickém systému a naše reaktory jsou navíc pod dozorem Mezinárodní agentury pro jadernou energii a Státního ústavu pro jadernou bezpečnost. Na víkách reaktorů jsou pečeti a neustále je snímají kamery se záznamem. Navíc tam často chodí inspektoři.

* V čem se jaderná elektrárna liší od uhelné?

Základní princip je stejný – vytvořit páru, která roztáčí turbínu. Mezi oběma typy elektráren je ale řada rozdílů. Třeba v tom, že uhelná elektrárna je mnohem méně výkonná a v jejích spalinách musíme hlídat chemické látky, třeba síru a rtuť. U jaderné elektrárny jsou zase mnohem větší požadavky na bezpečnost provozu.

* V obou případech jde tedy o kotel, pod kterým se jen topí něčím jiným. V uhelné elektrárně tam hoří uhlí, ale jak vzniká teplo v jaderné?

Když doma zatopíte v kamnech, pálením dřeva nebo uhlí se uvolňuje energie chemických vazeb. Uhlík se hořením mění na oxid uhličitý, přičemž vzniká teplo. V jaderné elektrárně jdeme do hmoty o stupeň hlouběji – při řetězové reakci měníme vazby uvnitř jádra atomů uranu. Jejich štěpení je mnohem efektivnější než spalování hmoty, protože jaderné vazby obsahují mnohem větší množství energie – a koncentrovanější – než vazby chemické.

* Každý si jistě představí výbuchy atomových bomb v Hirošimě a Nagasaki. Čím se to liší od procesů probíhajících v jaderném reaktoru?

Princip je v obou případech stejný. Rozdíl je v tom, že v reaktoru štěpení řídíme, takže je pomalé a rovnoměrné. Dá se to přirovnat k benzinu, který může buď vybuchnout a způsobit požár, nebo pohánět motor auta. Energie se prostě buď uvolní naráz, nebo ji využijeme pomaleji a kontrolovaně.

* Jak řetězovou reakci v reaktoru kontrolujete?

Z jednoho rozštěpeného jádra uranu vyletí dva (až tři) neutrony, rozštěpí další dvě jádra, z nich vyletí čtyři neutrony, rozštěpí čtyři jádra, a takhle to pokračuje geometrickou řadou. Tohle je princip atomové bomby. V reaktoru ale část neutronů pohlcujeme, takže štěpení probíhá na stále stejné úrovni. Nedojde tedy k výbuchu, výkon zůstává konstantní. Dá se to vysvětlit přirovnáním k pandemii covidu.

* Jak?

Pamatujete na takzvané reprodukční číslo, které před šesti lety každý den říkali v televizi? Označovalo, kolik jeden nemocný nakazil dalších lidí. Když bylo větší než jedna, pandemie stoupala, když bylo menší než jedna, klesala. V atomové bombě je reprodukční číslo větší než jedna. Dojde tedy k prudkému nárůstu pomyslných „nemocných“ a tím i k nárůstu uvolněné energie a k explozi. V jaderném reaktoru udržujeme reprodukční číslo na jedničce. Počet rozštěpených jader uranu tedy zůstává stále skoro stejný a s ním i výkon.

* Kolik uranu se v Temelíně spotřebuje za rok?

V každém ze dvou bloků je asi 92 tun paliva, ze kterého se ročně využije asi čtvrtina. Uhlí bychom na stejný výkon spotřebovali asi milionkrát víc.

* V autě máme volant, brzdu a plyn. Jak se ovládá reaktor?

Základem jsou regulační tyče, které pohlcují neutrony a jaderné štěpení tím podle potřeby brzdí. Když naopak potřebujeme přidat, tyče povytáhneme. Pro bezpečné provozování reaktoru máme i další ovládací prvky. Třeba kyselinu boritou, která neutrony pohlcuje také. Její množství v reaktoru určuje, jak štěpení probíhá. Výkon reaktoru se dá řídit i tlakem a teplotou takzvaného sekundárního okruhu.

* O co jde?

Primárním okruhem, ve kterém štěpením uranu vzniká teplo, je samotný reaktor. Ohřívá sekundární okruh, kde vzniká horká vodní pára pohánějící turbínu. Na něj navazuje terciální okruh spojený s chladícími věžemi.

* To, co z nich stoupá, tedy není kouř z hořícího uranu? Ptám se záměrně s nadsázkou.

Z věží stoupá čistá vodní pára. Protože jsou všechny tři okruhy elektrárny odděleny, voda se do kontaktu s uranem vůbec nedostane. Uran je navíc zavařený v zirkoniových trubkách, takže palivo je zcela odděleno od vnějšího prostředí. Všude se neustále měří radiace.

* Uniká z elektrárny nějaká radiace?

Naprosto zanedbatelně, hluboko pod úrovní, kdy by mohla kohokoli ohrozit. Vede to k až absurdním situacím. Když se před časem z japonské elektrárny Fukušima vypouštěla do oceánu odpadní voda, díky vysoké citlivosti přístrojů se v ní dala změřit radioaktivita. Bylo jí tam méně, než stanoví norma pro kojeneckou vodu. A stejně kolem toho byl humbuk.

* Francie dnes z jádra vyrábí asi 75 % energie, Německo 0 %. Jaký podíl jádra by byl rozumný pro Česko?

Máme asi 40% a chtělo by to významně přidat. Dobře je to vidět každý rok v lednu a únoru, kdy máme největší spotřebu. Potřebovali bychom tak tři až šest nových reaktorů, zvlášť když se chceme vzdát uhlí.

* Tedy se přiblížit Francii?

Ano, protože ta díky jádru při výrobě energie produkuje nejméně skleníkových plynů. V Evropě je v tomto smyslu premiantem.

* V souvislosti s Green Dealem se tedy dá očekávat renesance jádra, navzdory Černobylu?

Ano, a už se to děje. Nové jaderné elektrárny se dnes staví v Číně. V Evropě se nám to myslím povede taky, i když zatím přešlapujeme. Renesance jádra je na obzoru, důvody jsou dva. Prvním byla před čtyřmi lety ruská invaze na Ukrajinu, která zvedla ceny ropy a plynu. Navíc se ukázalo, že na ruský plyn se Evropa nechce a nemůže spoléhat ani z hlediska bezpečnosti. Druhým důvodem je právě probíhající krize v íránském Hormuzském průlivu, která ceny ropy dál zvedla. Tohle si mimochodem uvědomila už Francie po první ropné krizi v roce 1973. Tolik jaderných elektráren postavila právě proto, aby snížila svou závislost na ropě. Dnes má nejlevnější elektřinu. Spousta Francouzů díky tomu elektřinou topí, což přispívá k čistšímu ovzduší.

* Jaký měla na jadernou energetiku vliv černobylská havárie?

I kvůli ní v roce 1992 tehdejší československá vláda rozhodla, že Temelín dostavíme jen na dva bloky. Podle původního projektu měl mít čtyři. Když ale jadernou energetiku přestanete rozvíjet, musíte vzít energii jinde, což má závažné důsledky. Na Ústecku, Karlovarsku a Ostravsku těžba uhlí a jeho pálení v elektrárnách snižovaly kvalitu života a délku dožití. Otázkou je, jak se na tom podílelo přibrzdění jádra. Kolik mrtvých to přineslo? Špatně se to počítá, ale je třeba si ten princip uvědomit.

* Chybí nám tedy ty nedostavěné dva bloky Temelína?

Určitě, už jen proto, že kdybychom je dnes měli, nemuseli bychom díky ekologicky čisté energii z jádra spalovat tolik uhlí. Evropa dnes volá po dekarbonizaci a my bychom byli v lepší situaci. Jaderná energetika v životním cyklu produkuje extrémně málo skleníkových plynů a je v tomto ohledu lepší než třeba solární elektrárny. Se čtyřmi bloky Temelína bychom měli i stabilnější a bezpečnější energetickou síť, méně závislou na Rusku. Mohli bychom vyvážet víc jaderné elektřiny, což by se projevilo lepším životním prostředím v celé Evropě. Uhlí by se totiž nemuselo spalovat i třeba v Polsku.

* Co způsobil Černobyl jinde?

Řada zemí se po havárii jaderné energie zřekla. Německo vypnulo poslední tři jaderné elektrárny v dubnu 2023.

* Němečtí politici už dnes mluví o tom, že to byla chyba.

Ano, protože kdyby jádro v Německu jako bezemisní technologie fungovalo dál, šetřilo by skleníkové plyny. Německé jaderné elektrárny vyráběly asi stejné množství energie jako české uhelné elektrárny. Jejich uzavření zvýšilo ekologickou náročnost výroby energie v jiných zemích, kterou teď Němci musejí dovážet.

* Kdyby tedy k Černobylu nedošlo, měli bychom dnes v Evropě čistší a levnější elektřinu? Neřešili bychom problém s nespolehlivými a drahými solárními panely a větrníky, roztahujícími se všude po krajině?

To si nemyslím. Obnovitelné zdroje bychom měli tak i tak. Jen by tu byl větší podíl jádra a asi menší podíl karbonově náročných zdrojů, případně i ta cena by byla nižší. Jaderná energie je technologicky složitá, na jejím provozování se proto vždy bude podílet stát. Decentralizace obnovitelných zdrojů by tedy přišla stejně. Dnes se rozvíjí i ve Francii, která má vysoký podíl jádra. Energetika nemůže stát jen na jádru, v takzvaném energetickém mixu mají místo i větrníky a solární panely. Jde o nějakou rozumnou kombinaci, a ta by přišla i bez Černobylu. Ale havárie byla i k něčemu dobrá, i když se to říká špatně.

* K čemu?

Projevila se ve zvýšení bezpečnostních požadavků na jaderné elektrárny. Šok z Černobylu vedl k tomu, že jsme se ve spoustě věcí významně zlepšili. Lidé se poučí, až když se stane nějaký malér.

Šok z Černobylu vedl k tomu, že jsme se ve spoustě věcí významně zlepšili. Lidé se poučí, až když se stane nějaký malér.

Ondřej Novák (33)

Vystudoval obor jaderných reaktorů na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské vysokého technického. Na ČVUT přednáší energetiku a reaktorovou fyziku. Vede výzkumné projekty týkající se například malých jaderných reaktorů. Žije v Praze, je svobodný a bezdětný.