„Spouštíme provoz takzvané kvantové páteřní infrastruktury pro Českou republiku. To, co se nám povedlo vytvořit, je spojení mezi Prahou, Brnem a Ostravou, které umožňuje distribuci kryptografického klíče, který je zabezpečen pomocí kvantových technologií,“ říká ředitel pro kvantové technologie z CyberSecurityHubu Jan Bouda. Jeho kolega Daniel Reitzner popisuje zařízení, která tyto speciální klíče vytvářejí a spravují. Jsou uložena ve speciálních datových skříních. Jde o takzvané racky velikosti větší lednice. V nich se klíče generují a následně komunikují s dalšími servery v infrastruktuře, což v současnosti znamená s Prahou, Ostravou a Brnem. „Tato kvantová zařízení generují klíč tak, aby pokud by ho chtěl někdo odposlouchávat, tak to fyzikálně umíme zachytit. V principu samotné zákony fyziky zabezpečují, že to není prolomitelné,“ vysvětluje Reitzner. A právě díky principům kvantové fyziky se ten klíč neposílá běžnou cestou, ale vzniká zároveň na obou stranách, takže ho nelze po cestě zachytit ani zkopírovat. „Představme si, že máme dvě království. Království v bodě A, království v bodě B. Když se král v bodě A rozhodně přenést velké bohatství v truhle do království B, pravděpodobně tu truhlu pomocí klíče zamkne.“ „V tom okamžiku se takovým zvláštním kvantovým způsobem ten klíč objeví u druhého krále. Když truhla dorazí do druhého království, tak král klíč použije, odemkne truhlu a získá bohatství, který mu posílá král A,“ přibližuje Leoš Boháč z Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Nejisté financování
„Současné klíče, které se používají v klasické kryptografii, jsou náchylné na rozluštění budoucími kvantovými počítači. Což samozřejmě nechceme,“ vysvětluje význam této infrastruktury. Zatím kvantové počítače zůstávají ve fázi výzkumu, ale do budoucna by mohly současné šifrování prolomit. I proto se podle Jana Boudy vyplatí začít s přípravou včas. „V této fázi jsme vybudovali infrastrukturu a nyní ji používáme pro potřeby českého státu. Připravujeme školení pro státní úředníky a odborníky z oblasti kybernetické bezpečnosti. Dále také poskytujeme státním úřadům a bezpečnostním složkám možnost testovacího připojení k této kvantové síti.“ Cílem je postupně vybudovat celoevropskou síť, ve které hraje Česko jako střed kontinentu roli důležitého propojujícího uzlu. S jejím širším rozvojem se počítá po roce 2030. „V této chvíli nemáme potvrzené financovaní české národní komunikační infrastruktury pro fázi dvě. Stále doufáme, že se tyto peníze podaří získat a že nebudeme jednou zemí v Evropské unii, která to nebude mít,“ dodává Bouda.