A nezůstává jen u výzkumu. Více než stovka jejich létajících robotů už je na trhu. Od přelomu roku nabízí už i ty s funkcí letu v roji. Zatímco vývojáři na Ukrajině pracují hlavně na dronech s co nejnižšími výrobními náklady, česká skupina se specializuje na ty skutečně sofistikované. Jeden tak stojí jako dražší osobní automobil, zhruba milion korun. „Největší zájem je z oblasti obrany a už jsme měli také klienty pro využití ‚search and rescue‘, tedy pro rychlé prohledávání různých prostor například hasiči,“ popisuje profesor Martin Saska, který je vedoucím zmíněné skupiny. Ta má dnes kolem stovky pracovníků a podle Sasky je tak zřejmě největší skupinou zaměřenou na výzkum autonomních dronů v Evropě. Drony prodává přes svou spin-off firmu Fly4Future, založenou v roce 2017. Většina jich jde do zahraničí. „V Česku zůstává jen asi deset procent naší produkce,“ odhaduje Saska. Zájem o drony je mnohem větší, než jsou nyní schopní vyrábět. I proto chtějí co nejdříve rozšířit své produkční kapacity a pustit se do sériové výroby. Opakovaně drony od Fly4Future kupoval například italsko-britský výrobce vrtulníků Leonardo. „Hodně dronů je také určeno například pro sklady, inventury a inspekce,“ popisuje Saska.
Firma zatím v centru Prahy vyrábí kolem stovky dronů ročně, dostat se ale chce na deset tisíc kusů. S rozšířením výrobních prostor a zavedením sériové produkce jim má pomoci investor, kterého nyní aktivně hledá. „Od jedné firmy už máme příslib přes 100 milionů korun. K tomu plánujeme získat dalších 100 milionů z evropských fondů. To je budget, který potřebuji na vybudování týmu. V úterý jedu do Německa jednat s agenturou Sprind, která by nám mohla zprostředkovat investici kolem čtyř až pěti milionů eur na vývoj autonomních rojů,“ popisuje Saska. Fly4Future je také otevřená pro vstup velkého investora. Nyní ho hledá. „Ideálně bychom chtěli někoho z Česka,“ říká Saska. Loni měla firma obrat kolem tří milionů eur. Podle obchodního registru FinStat má Martin Saska v této společnosti 30procentní podíl, jeho manželka Věra 40 procent a zbylých 30 procent vlastní Saskův asistent Tomáš Báča. Při vývoji rojových dronů se vědci inspirovali přírodou, konkrétně ptáky. „Na tom jsme pracovali s Martinem Šálkem z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, který nám pomohl nabrat unikátní, velmi dynamická data pohybu ptactva v hejnech. Data jsme pak analyzovali,“ popisuje Saska.
Zjistili, že ptáci nejen sledují, co dělají ostatní jedinci kolem nich, ale snaží se také predikovat jejich budoucí pohyb. Díky tomu mohou letět blízko sebe a velmi dynamicky. U autonomních dronů v roji to tedy pak vypadá tak, že každý dron sleduje nejen, kde jsou jeho nejbližší sousedi, ale také jak se naklání nebo jak rychle se jim točí vrtulky, z toho pak dokáže predikovat jejich další pohyb. Saskův tým drony pravidelně testuje také v terénu – například nad povrchovými doly na severu Česka. „Doly mají desítky kilometrů, jde o rozmanité prostředí. Jsou tam štoly, jámy, prach a často také špatná GPS, neboť drony letí blízko skal. Takže je to pro nás zajímavé a náročné prostředí,“ uvádí Saska. K orientaci drony používají hlavně kamery. Zejména v těch vysokorychlostních, které jsou schopné zachytit i rychlost vrtulek okolních dronů, vidí Saska budoucnost. Navíc využívají i LiDAR, laserové paprsky k přesnému měření vzdálenosti a tvaru objektů. Některé drony mají ke komunikaci mezi sebou také diody, které frekvencí svého blikání ostatním říkají, co dělají. O takové drony má zájem například česká armáda, se kterou má skupina několik výzkumných projektů. „Na dronech pracujeme už dvanáct let a máme rozsáhlé know-how. Konkurence nás těžko dožene,“ myslí si Saska. Pod kontrolou se snaží mít celý výrobní řetězec tak, aby nehrozilo, že se do něj dostanou technologie, které jsou napadnutelné. Například pomocí čipů nejen z Asie, ale i ze Spojených států. „Naší vizí je dát dohromady plně evropský a co nejvíce český produkt,“ plánuje Saska.