Tuzemské společnosti mezitím již roboty tohoto typu nakupují a testují například při jednodušších manuálních úkolech ve skladech a továrnách. Za překotným vědeckotechnickým pokrokem mimo jiné stojí masivní investice do umělé inteligence a automatizace výroby. „Rychlý vývoj senzoriky, pokročilých systémů řízení a schopnosti učení umožňuje robotům mnohem lépe vnímat jejich okolí pomocí moderních algoritmů,“ popsal vědec Václav Kubáček, jeden ze zakladatelů ICHR. Humanoidní robot je pohyblivé zařízení umožňující „lidskou“ zručnost. „Což obvykle zahrnuje dvě ruce, trup a hlavu či senzorový modul. Je cíleně navržen tak, aby bez problému zvládl pohyb a manipulaci v prostředí pro lidi,“ doplnil Kubáček. Typickým příkladem nasazení humanoidních robotů je podle ČVUT obsluha jednoduchých stanovišť, kde se pracuje s nízkým taktem a jednoduššími kroky, jako je vložení dílu do přípravku, stisknutí tlačítka, vyjmutí obrobku a jeho odložení.
„V těchto situacích může robot nahradit dočasnou ruční práci tam, kde se úkol velmi často mění a firmě se zkrátka nevyplatí stavět specializovaný jednoúčelový stroj,“ vysvětlil Václav Kubáček. Dané mechanické pomocníky je již možné pořídit na volném trhu. Jedním z prodejců a zároveň partnerem ICHR je společnost Alza – ta nabízí humanoidního robota Uni tree G1 ve dvou variantách za 438 tisíc a 1,4 milionu korun. „Kromě společností působících v logistice a skladování mají velký zájem firmy pořádající eventy, dále pak také stavební, výrobní či IT firmy. Nechybí ale ani implementátoři. To znamená firmy, které se chtějí zabývat robotikou a být implementátory pro kohokoli, kdo bude mít zájem,“ sdělila Právu mluvčí Alzy Eliška Čeřovská.
Přes veškeré vymoženosti ale existují pracovní scénáře, ve kterých humanoid v současné fázi technologického vývoje naráží na limity samotné fyziky, na legislativu spojenou s bezpečností práce nebo na ekonomickou neefektivitu. „Rozhodně mezi ně patří vysokorychlostní linky s velmi krátkým taktem a požadavkem na vysokou opakovatelnost. Zde humanoid nemá šanci konkurovat rychlosti průmyslového ramene. Podobně jako u jemné mikromontáže a u úkolů kladoucích extrémní nároky na přesnost,“ poznamenal ke srovnání Kubáček.
Bezpečnost v praxi
Centrum ICHR je odborná platforma Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, která propojuje technický výzkum humanoidní robotiky s otázkami bezpečnosti, praktického využití, společenského přijetí a odpovědného nasazení. „Ukazuje se přitom, že mezi současnými technologiemi a jejich bezpečným nasazením v reálném prostředí existuje výrazná mezera. Chceme vytvořit prostředí pro bezpečné testování a experimentování s nejnovějšími technologiemi,“ shrnul vědecký ředitel centra Vladimír Mařík. Velký zájem mají o humanoidní roboty i IT firmy Eliška Čeřovská, mluvčí Alzy.