„Přála bych si studovat medicínu, takže se hlásím na všechny lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Nejradši bych se dostala na 2. nebo 3. lékařskou fakultu,“ řekla Novinkám devatenáctiletá Tereza z Prahy, která letos maturuje na osmiletém gymnáziu. Její vysněný program Všeobecné lékařství patří dlouhodobě mezi nejvyhledávanější, jak potvrdila mluvčí Univerzity Karlovy Tereza Vrublová: „Tradičně je podle počtu podaných přihlášek největší zájem o studijní programy Všeobecné lékařství, Právo a právní věda, Zubní lékařství, Studium humanitní vzdělanosti, Psychologie a Fyzioterapie.“ Vysoký zájem o studium medicíny hlásí i ostatní univerzity, které magisterský program Všeobecné lékařství nabízejí. O přijetí na ně usilují jednotky tisíc uchazečů, do prvních ročníků jich ale přijmou jen stovky. Například Masarykova univerzita v Brně eviduje 3695 přihlášek, přijmout ale plánuje jen okolo 430 mediků, tedy stejně jako loni. Na studenty to tak vytváří velký tlak. „Na přijímačky se učím už od září, chodím na speciální kurz, který mi zaplatili rodiče. Velmi to pomáhá, ale učení je hodně. Jak to dopadne, se uvidí u přijímaček v červnu,“ popsala svou přípravu Tereza. Sama si podala šest přihlášek a za poplatky zaplatila necelých šest tisíc korun. Podobně jsou na tom podle ní s počtem přihlášek i její spolužáci.
Zájem o vysoké školy roste
Více přihlášek si podává prakticky každý, kdo usiluje o přijetí na některý z extrémně žádaných oborů. Konkurence je letos navíc opět větší než loni, k maturitní zkoušce se v jarním termínu chystá 92,5 tisíce žáků. Loni jich bylo zhruba 88,4 tisíc a o rok dříve jen 83,7 tisíc. Na vysokých školách je v tomto akademickém roce poprvé zapsáno 71,3 tisíc studentů v bakalářských nebo dlouhých magisterských programech. „Pozorujeme setrvalý nárůst podaných přihlášek napříč celou univerzitou, přičemž dlouhodobě platí, že nejžádanější fakultou je Fakulta informačních technologií,“ uvedla pro Novinky mluvčí Českého vysokého učení technického Kateřina Veselá. S navyšováním počtu přijatých uchazečů ČVUT letos nepočítá, kapacity jsou podle Veselé dostatečné. Více uchazečů naopak přijme Západočeská univerzita v Plzni. „Vyšší počty studujících jsme přijali už pro tento akademický rok, jelikož jsme jako univerzita měli od ministerstva školství povinnost navýšit počty studujících o deset procent,“ vysvětlila pro Novinky mluvčí Andrea Čandová. Možnosti vysokých škol nabídnout studium více lidem se odvíjí zejména od státního financování, které podle odborníků zůstává dlouhodobě slabé. ZČU loni dostala od ministerstva školství finanční injekci. Stát se totiž rozhodl zvýšit podíl vysokoškoláků mimo Prahu, kromě Plzně se to týká například také Ústí nad Labem nebo Liberce. „Je otázkou, zda na toto navýšení kapacity studijních programů dostaneme potřebné finance také na příští akademický rok, jelikož schválený státní rozpočet s nimi zatím nepočítá,“ dodala Čandová. „Stát má možnost využít silných ročníků k tomu, aby se zásobil kvalifikovanými odborníky – psychology, lékařkami nebo učiteli, kteří v regionech chybí. Není však jisté, zda budou mít kam jít a jestli je bude mít kdo učit,“ upozornili analytici PAQ Research Benjamin Šimsa a Václav Korbel. V akademickém roce 2027/2028 se přitom na vysoké školy pokusí dostat ještě silnější ročníky než jsou ty aktuální.