Z textů, které publikujete na svém webu, vyplývá, že vás mrzí, že se v médiích mluví spíš o negativních stránkách umělé inteligence a méně o tom, jak může být užitečná.
Mrzí mě, že se v médiích víc neřeší, že lidem ujede vlak, když nezačnou tuto technologii používat. Hlavním tématem debaty by mělo být, jak to uděláme, abychom jako společnost obstáli v globální konkurenci. Většina z nás zná chatboty jako ChatGPT, jichž se lze ptát na různé věci. Lidé si ale ještě úplně nevšimli, že existují AI agenti, například Claude Code, OpenClaw či CrewAI, chytří asistenti propojení s velkými jazykovými modely, kteří plní zadání uživatele. Dřív jste výsledky jejich práce musel hodně opravovat, ale teď v únoru vyšly nové verze velkých jazykových modelů, jako je Claude, Gemini a ChatGPT – a už to neplatí. Změna kvality je zásadní. Dlouho jsme si kladli otázku, kdy se objeví obecná umělá inteligence, jež bude srovnatelná s lidskou nebo ji v lecčems předčí. Myslím, že se to stalo právě letos v únoru.
To je zásadní zpráva. Jak k tomu došlo?
Velké jazykové modely se pořád vylepšovaly a teď překročily kritickou mez. Je to tím, že se do jejich vývoje začali zapojovat právě AI agenti. Umělá inteligence už vylepšuje samu sebe: představte si to tak, že stovky agentů napíší velkou část počítačového kódu určeného pro novou verzi jazykového modelu. Firmy jako Anthropic už mají k dispozici obrovský výpočetní výkon a mohou takových agentů vypustit strašně moc. Mohou je třeba nechat, aby sami naprogramovali celý nový operační systém, což by jinak byla práce pro spoustu lidí na spoustu let. Agenti pracují 14 dní, propálí hrozně moc elektřiny – a vrátí perfektní výsledek. Proto přicházejí nové verze jazykových modelů čím dál rychleji.
Mají podobné možnosti i běžní uživatelé?
Úplně ne. Můžete si vytvořit vlastní agenty, ale objem práce, již pro vás udělají, je omezen množstvím kreditů, které je zase dáno velikostí vašeho předplatného. I tak ovšem agenti zvládnou splnit spoustu úkolů, které jim zadáte. Od letošního února je radost s nimi pracovat. Já je už používám téměř všude.
K čemu například?
Teď zrovna připravuji evropský projekt, v němž mi agenti zajistí prakticky vše – od úvodního brainstormingu, při němž například zjistí, zda se podobné projekty uskutečnily už v minulosti, přes návrh, koho do konsorcia přizvat, a zpracování projektové žádosti i dokumentů pro partnery až po rozpočet. Nebo tahle armáda služebníčků připraví studijní materiály pro moje studenty a vyrobí webové rozhraní, prostřednictvím něhož studenti odevzdávají hotové úlohy. Práci, kterou bych dělal zhruba 14 dní, zvládnou agenti za pár desítek minut. Jejich angličtina je lepší než moje – a lepší, než kdybych všechno dělal sám, bývá i celkový výsledek.
Zadáte tedy agentům práci a pak už jen zkontrolujete, jak úkol splnili?
Musím výsledný produkt trochu usměrnit, ale ne moc. Agenti jsou nesmírně užiteční právě proto, že pracují samostatně. Proto říkám, že obecná umělá inteligence je tu. A bude se dál zlepšovat. Mírou je doba, po kterou jsou agenti schopni autonomně pracovat. Teď jsou to hodiny, za chvíli to budou dny a pak měsíce.
Z jaké oblasti je evropský projekt, o kterém jste mluvil?
Je to výzkum doporučovacích systémů, tedy výzkum zlepšování algoritmů, které vám doporučují články na internetu, na sociálních sítích, písničky na Spotify a podobně. Nejde o doporučování reklamy. Obecně právě v podobném výzkumu teď AI asistenti hodně pomáhají. V počítačových vědách si vystačíte často jen se softwarem, to je výhoda: něco naprogramujete a pak spustíte sadu experimentů na datech. Všechno se odehraje v cloudu na počítači. Nemusíte provádět experimenty v reálném světě, pracovat se zkumavkami a podobně. Úspora práce je zásadní – dřív by na takovém projektu pracoval tým třeba čtyř vysoce specializovaných lidí, typicky doktorandi a postdoci, zhruba půl roku. Teď to vypadá, že velkou část práce zastane AI.
Mohou agenty využívat i běžní lidé? A v jakých oblastech?
Firmy jako OpenAI již začínají agenty nasazovat i do běžných konverzačních platforem, jako je ChatGPT. Kromě prosté konverzace je agent schopen na webu vyhledat více informací a brzy bude moci například provést rezervaci hotelu. Již nyní vznikají technologie jako Comet Browser, kde si můžete podobné věci vyzkoušet. Překážkou širšího uplatnění už není to, že by AI nebyla dost inteligentní, ale je ještě nutné vytvořit infrastrukturu, ve které se vaši asistenti budou moci bezpečně pohybovat, plnit úkoly a například i platit.
Říká se, že zatímco před rokem AI dokázala v advokátní kanceláři nahradit tým juniorních právníků, teď už zastane práci seniorního partnera s desítkami let zkušeností. Je to pravda?
Věřil bych tomu. Nejsem právník, ale popíšu vám podrobněji svůj zatím poslední projekt. Asistenta Claude Code, určeného hlavně k programování, upravila kolegyně tak, že místo práce programátorů simuluje činnost vědeckých pracovníků. Jeden agent pak formuloval výzkumné otázky, jiný hrál roli kritika, oponenta. Oni se spolu vlastně hádali a argumentovali a měli přitom k dispozici různé nástroje – poskytl jsem jim třeba přístup do databází vědeckých článků. A po několika hodinách práce dokázali přijít s návrhem vlastního vědeckého článku. Beru to samozřejmě zatím pouze jako experiment, ale hrozně mě překvapilo, co už agenti dokážou – například právě to, že umějí sami formulovat výzkumné otázky. To už začíná být trochu strašidelné – protože kde je pak role člověka? Samozřejmě ani tentokrát agenti neprováděli experimenty v reálném světě, ale myslím, že je jen otázkou času, než jim to umožníme.
AI agenti už sami formulují otázky pro výzkum. Kde je pak role člověka?
V jednom svém textu jste napsal: „Učíme se řídit flotilu myslí.“ Kolik z nás tahle flotila nahradí na pracovním trhu?
Podle nejnovějších dokumentů z dílny Anthropicu, v nichž se diskutuje, v jakých oblastech dokážou AI agenti pracovat samostatně, fungují nejlépe v softwarovém inženýrství. Neříkám, že tam lidé nebudou potřeba, ale že ti, kteří nebudou používat AI, budou pomalí a nekonkurenceschopní. U nás ve firmě vedeme pracovníky k tomu, aby AI využívali co nejvíce. Samozřejmě v jiných oblastech umělá inteligence zatím tak dobrá není, třeba tam, kde je nutné udržovat v chodu výkonné servery a kde jediná chyba vyřadí celou infrastrukturu z provozu. Pouštět tam AI nedává smysl, na to není ještě dost spolehlivá. Obecně jsem optimista: nemyslím si, že nás AI všechny nahradí, ale že budeme muset být hodně kreativní, abychom si našli svoje místo. Pracovat s AI je teď jako dělat s nějakým superchytrým parťákem, se kterým může být i legrace. Já se na to vždycky hrozně těšil. Je to méně depresivní než pracovat v kolektivu lidí, kteří vám nerozumějí a musíte jim pořád něco vysvětlovat.
Jak vidíte roli AI v umění – ve filmu, v hudbě, literatuře?
Dlouho se říkalo, že AI nemůže být kreativní. Ukázalo se, že to není pravda – je mnoho příkladů, kdy AI vytvořila zajímavé věci, které se lidem líbí. Často už nejde poznat, jestli je autorem člověk, nebo umělá inteligence. Pořád si ale myslím, že lidé mají schopnost se vydávat do nových oblastí, které jsou daleko od zajetých standardů. AI umí dělat kreativní variace na to, co už existuje, ale zatím nedokáže přijít s něčím, co by bylo řádově zajímavější a hodně nové. Na druhou stranu existuje i spousta průměrných umělců, kteří také přicházejí s jednoduchými inovacemi.
Nedávno se objevil nový čínský generátor videa Seedance, který umí realisticky vytvořit například fiktivní souboj Brada Pitta s Tomem Cruisem. Je to konec filmu natáčeného v reálných kulisách s komparzem a podobně? Budou se filmy tvořit podle jednoduchých promptů, textových zadání?
Myslím, že točit film v reálném světě ekonomicky pomalu přestává dávat smysl. Je pravda, že AI filmařům zatím neumožňuje vytvořit dokonalé scény se všemi detaily. Režiséři bývají nároční, scény mnohokrát přetáčejí, ladí všechny podrobnosti. Je ale jenom otázkou času, kdy se AI dostatečně zlepší. Už teď se objevují lidé, kteří mají k dispozici dostatečnou výpočetní kapacitu a dokážou materiál vytvořený AI po jednotlivých krocích upravovat, aby byl výsledek perfektní. Podle mě brzy nastoupí hodně digitálních umělců schopných vyprodukovat to, co dřív uměla vytvořit jen hollywoodská studia. Udělají to s milionkrát nižším rozpočtem. A jejich přínos nebude jen ve vytváření vizuálních scén, ale i ve způsobu střihu a podobně. Může to otevřít cestu lidem, kteří by jinak neměli šanci se do světa filmu dostat.
PAVEL KORDÍK
Expert na vývoj umělé inteligence z Fakulty informačních technologií ČVUT. Kromě akademické dráhy spoluzaložil i několik start-upů zaměřených na AI. Je aktivní v neziskových organizacích, jako je Prg.ai, zaměřená například na budování vztahů mezi akademickou a aplikační sférou, nebo Aidetem.cz, která pomáhá školám připravit se na příchod umělé inteligence.