Nároky na výuku nejen cizích jazyků se mění, klasické učebnice a osvědčené postupy přestávají stačit. „Rychlý nástup umělé inteligence do vzdělávání u mnohých pedagogických odborníků vyvolal obavy, že studující se stanou pouze pasivním příjemcem informací. Naším cílem je navrhnout výuku tak, aby studenti vždy sehrávali aktivní roli,“ vysvětlila Alice Lukešová z katedry jazyků FEL ČVUT a spoluautorka výzkumu.
Klíčem k úspěchu není proto samotná sofistikovaná technologie, ale způsob, jakým ji přednášející používají. Efektivní zapojení AI do výuky je možné pouze tehdy, pokud dojde k inovaci pedagogických postupů. „Tato technologie může na první pohled působit jako zkratka,“ řekla Petra Juna Jennings, vedoucí katedry jazyků FEL ČVUT, s tím, že studenti dosahují nejlepších výsledků tehdy, když AI funguje jako jejich partner. V této roli AI významně podporuje kritické myšlení a autonomii studentů. Výzkum FEL se proto neomezuje pouze na analýzu dat, ale přímo ovlivňuje podobu výuky na škole. Tým katedry jazyků rozvíjí výukové strategie, které posouvají roli „umělky“ od pouhé korekce chyb k podstatně hlubšímu porozumění jazyku.
S velkým třeskem
Optimální zapojení AI do výuky zahrnuje i využití populárních pořadů známých z televize. V tomto směru se na katedře velmi osvědčil například americký sitcom Big Bang Theory (Teorie velkého třesku, pozn. red.). Na základě zpětné vazby studentů s pomocí AI vybrali z pořadu krátkou ukázku, ve které se přirozeně vyskytuje probíraný gramatický jev. V jednom případě šlo o slovesné vazby s infinitivem a gerundiem (neurčitý slovesný tvar, který funguje jako slovesné podstatné jméno, pozn. red). Vybraný úsek se stal základem výukové sekvence, která kombinovala poslech s porozuměním, práci s přepisem dialogu a následné cílené procvičování gramatiky. „AI mi v tomto případě pomohla vytipovat možné pasáže, ale klíčová pedagogická rozhodnutí zůstávají vždy na učiteli,“ popsala postup Petra Juna Jennings.