Docent Petráček měl za sebou sedm a čtvrt roku na špici Českého vysokého učení technického (ČVUT). Bylo 21. května 2025, když ztratil důvěru akademického senátu univerzity. Ten tehdy přijal návrh na jeho odvolání. Za dva týdny pak usnesení naplnil prezident Petr Pavel, který Petráčka funkce zbavil.
Právě na hlavu státu podal bývalý rektor žalobu. Argumentoval, že Pavel svůj krok neodůvodnil. Senát se s Petráčkem rozešel kvůli tomu, jaké výdaje měla univerzita pod jeho vedením na poradenské služby. A Pavel s takovým závěrem souzněl. Městský soud v Praze loni v listopadu tento postup vyhodnotil jako bezvadný a Petráčkovu žalobu zamítl.
Jak už redakce informovala, Petráček proti rozsudku brojí kasační stížností. Ta ale nemá odkladný účinek. Server iROZHLAS.cz nyní zjistil, že bývalý rektor se ho ale snažil dosáhnout. Požádal nadřízený Nejvyšší správní soud, aby platnost rozsudku pražské městské instance pozastavil. A jemu tak otevřel cestu vrátit se do funkce.
Nebere v potaz, že už není ve funkci
„Docent Petráček jako rektor inicioval, řídil a vedl přípravu řady zásadních projektů financovaných z veřejných prostředků v řádu stovek milionů až miliard korun. Po jeho odvolání došlo ke změně strategie vedení ČVUT, které nepokračovalo v postupu, který (Petráček) nastavil,“ vysvětlil redakci mediální zástupce bývalého rektora Vít Kurfürst.
Podle Kurfürsta z toho plyne dvojí nebezpečí. Univerzitě údajně hrozí ekonomické škody, zatímco Petráček by mohl utrpět reputační újmu. Protože si prý možný hospodářský neúspěch spojí lidé právě s ním, přestože už ve funkci není. Odklad účinnosti pro Petráčka nepříznivého rozsudku by mohl obojímu zabránit, tvrdí Kurfürst.
„Stěžovatel nebere zjevně v potaz, že od svého odvolání danou funkci nevykonává, a nemůže tak odpovídat za jakoukoliv škodu, která měla svůj původ v jednání, které se uskutečnilo bez jeho zavinění,“ odmítl však jeho návrh Nejvyšší správní soud v rozhodnutí, jejž neveřejně vynesl minulý měsíc a který redakce prostudovala.
A pokud naopak v hospodaření chyboval bývalý rektor, odpovědnosti se stejně nezbaví. Ať už ve funkci je, nebo není. Podle Nejvyššího správního soudu však celá Petráčkova hypotéza nemá pevný základ. „V této souvislosti považuje (soud) za vhodné připomenout, že hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.“
Nová soutěž na dodavatele
Ekonomickým otřesem má být podle bývalého rektora skutečnost, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) loni v listopadu zrušil kvůli chybám v zakázce výběr dodavatele na rekonstrukci budovy stavební fakulty univerzity, která je v havarijním stavu. ČVUT rozhodla o vítězi soutěže na konci července, téměř dva měsíce po Petráčkově odvolání.
„Nyní ČVUT čelí riziku zrušení výběrového řízení, nutnosti provést nové kolo výběru dodavatele, a zejména hrozí, že ČVUT nebude schopno dokončit rekonstrukci ve lhůtě stanovené poskytovatelem dotace, což by mohlo vést k odnětí dotace a povinnosti vrátit již vyplacené prostředky,“ uvádí Petráčkův zástupce Kurfürst.
Univerzita však tento pohled do velké míry koriguje. V první řadě se podle ní dotčená zakázka z 85 procent nachystala právě za Petráčkova působení. Současně je ČVUT připravená vyhlásit nové výběrové řízení během několika týdnů tak, aby se smlouva na nového dodavatele podepsala na přelomu června a července.
„A priori v tuto chvíli ne, na rekonstrukci je stanovena fixní částka. Rekonstrukci může prodražit míra inflace, případně změna podmínek financování,“ odpověděl pak redakci rektorát ústy Kateřiny Veselé z odboru PR a marketingu na dotaz, zda po zásahu ÚOHS skutečně hrozí prodražení zakázky na opravu budovy stavební fakulty.
Odvolání podle zákona
Petráček si akademiky pohněval především tím, kolik peněz vynakládal na právní a poradenské služby. Vedení univerzity přebíral roku 2018, tehdy činily náklady na zmíněný servis 8,8 milionu korun. V roce 2023 přitom dosáhly 29 milionů, předloni za ně univerzita utratila 28 milionů.
„Každý rok probíhá audit externím auditorem a zpráva je součástí zprávy o hospodaření zasílané na ministerstvo školství. Žádná ze závěrečných zpráv auditora během mých dvou funkčních období neobsahovala závažný nález, který by mou práci hodnotil jako neschopnost řídit hospodaření ČVUT v Praze,“ bránil se už dříve kritice Petráček.
Každopádně akademický senát nepřesvědčil. A své odvolání nedokázal zvrátit ani u Městského soudu v Praze, který jeho odstavení potvrdil. Podle instance prezident Petr Pavel v zásadě neměl jinou možnost než rozhodnutí senátu respektovat. Hlavě státu v tomto ohledu náleží především formální role, nikoliv skutečně exekutivní.
„Soud nespatřuje v postupu akademického senátu vady, které by mohly mít vliv na nezákonnost napadeného rozhodnutí. Materiály k návrhu na odvolání žalobce z funkce rektora byly řádně předloženy, zveřejněny, všichni aktéři měli dostatek času se s nimi seznámit a ze zápisu ze zasedání senátu vyplývá, že žalobci byl poskytnut dostatečný prostor k vyjádření,“ dodal soud.