Milan Němý, vedoucí výzkumné skupiny v oddělení kognitivních systémů a neurověd (COGSYS) na CIIRC ČVUT, působí také na Karolinska Institutet ve Švédsku a dlouhodobě se zaměřuje na výzkum časných změn v mozku a hledání citlivých biomarkerů pro včasnou diagnostiku. Ve své přednášce v rámci Týdne mozku ukáže, jak moderní metody umělé inteligence a strojového učení zásadně proměňují možnosti analýzy magnetické rezonance (MRI) a přispívají k včasnější a přesnější diagnostice onemocnění mozku – od neurodegenerativních chorob, jako je Alzheimerova nemoc, až po mozkové nádory.
„Díky umělé inteligenci dnes dokážeme v datech z magnetické rezonance identifikovat jemné strukturální změny, které by jinak zůstaly skryté. To otevírá cestu k dřívějšímu odhalení onemocnění a potenciálně i k účinnější léčbě,“ říká Milan Němý. Jeho výzkum byl v posledních letech oceněn řadou prestižních cen a grantů, mimo jiné Cenou Jana Bureše (2023), grantem GAČR Junior Star (2024) a Junior Faculty Award na mezinárodní konferenci AD/PD™ 2025.
Na festivalu vystoupí také vědecký ředitel CIIRC ČVUT prof. Vladimír Mařík s přednáškou „Činnost mozku a umělé vědomí“. Nabídne širší paralely mezi fungováním lidského mozku a současnými systémy umělé inteligence a zaměří se na otázku, zda a jak mohou technické systémy vykazovat vlastnosti připomínající vědomí. Posluchačům přiblíží základní principy činnosti mozku i moderních inteligentních systémů a ukáže, v čem se jejich schopnosti sbližují a kde naopak zůstávají zásadní rozdíly. „Otázka, zda může umělá inteligence dosáhnout něčeho, co bychom mohli označit za vědomí, není jen technologickým problémem. Je to téma na pomezí neurovědy, informatiky i filosofie a nutí nás znovu promýšlet, co vlastně je vědomí a co znamená být inteligentní,“ doplňuje Vladimír Mařík k tématu, kterému se dlouhodobě věnuje i ve své publikační činnosti. Podílel se například na knize „Eseje o vědomí směrem k umělé inteligenci“ a je také autorem populárně-naučné publikace „Proč se nebát umělé inteligence?“, v níž srozumitelně vysvětluje principy a dopady současné AI.
CIIRC ČVUT se dlouhodobě věnuje výzkumu v oblasti neurověd na pomezí umělé inteligence, kognitivních věd, asistivních technologií a medicíny. Klíčovou roli zde hraje oddělení COGSYS (Cognitive Systems and Neurosciences), které propojuje analýzu mozkových dat, strojové učení a klinický výzkum například v oblasti neurodegenerativních onemocnění, epilepsie či poruch kognice. Součástí těchto aktivit je také skupina BEAT vedená prof. Olgou Štěpánkovou, zaměřující se na asistivní technologie a podporu lidí s neurologickými či kognitivními obtížemi. Významný je také výzkum Václava Křemena v oblasti analýzy mozkových signálů a neurotechnologií ve spolupráci s Mayo Clinic v USA. CIIRC ČVUT se také podílí na realizaci projektu CLARA, evropském centru excelence propojující umělou inteligenci, pokročilé výpočetní metody a výzkum mozku s cílem přinášet nové poznatky o neurodegenerativních onemocněních a přispívat k jejich včasnější diagnostice.
Věda přístupná veřejnosti
Týden mozku je největším popularizačním festivalem zaměřeným na výzkum mozku v České republice a je součástí mezinárodní iniciativy Brain Awareness Week. Nabízí přednášky, workshopy i diskuse s odborníky z různých oborů a jeho cílem je přiblížit veřejnosti nejnovější poznatky o fungování lidské mysli i možnostech moderní medicíny. Účast CIIRC ČVUT na festivalu podtrhuje rostoucí význam umělé inteligence v oblasti diagnostiky a výzkumu mozku a představuje příležitost nahlédnout do budoucnosti medicíny, kde technologie pomáhají lékařům činit přesnější a včasnější rozhodnutí. Více informací včetně detailního programu je na www.tydenmozku.cz.