Akademické prostředí čelí vyšším nárokům na bezpečnost
Pražské univerzity a výzkumné ústavy zavádějí přísnější opatření na ochranu výzkumu. Důvodem je rostoucí riziko kybernetických útoků i snah o získávání citlivých dat. Opatření se týkají nejen technických oborů, ale také humanitních a společenskovědních pracovišť, která mohou produkovat analýzy a poznatky využitelné v informačních operacích. Bezpečnostní experti upozorňují, že akademické prostředí je pro útočníky atraktivní kvůli vývoji nových technologií, práci s daty i mezinárodní spolupráci. Rizika se týkají také pracovišť ve Středočeském kraji, která jsou často napojena na pražské univerzity a podílejí se na výzkumu s vysokou přidanou hodnotou. Společné memorandum má sjednotit postupy Akademie věd ČR, Univerzita Karlova a Univerzita Palackého podepsaly 25. listopadu 2024 společné memorandum , jehož cílem je posílit institucionální odolnost a sjednotit přístup k ochraně výzkumu. Dokument počítá se sdílením zkušeností, tvorbou metodik i vzděláváním akademické obce. O zapojení do iniciativy projevily zájem i další vysoké školy. Formální přistoupení však závisí na dokončení právních podkladů. Mezi institucemi, které se chtějí připojit, je například Česká zemědělská univerzita v Praze. Součástí širšího rámce je také metodický materiál Ministerstva školství, který se věnuje posilování odolnosti vůči nelegitimnímu ovlivňování. Dokument je dostupný jako manuál pro vysoké školy a výzkumné organizace Zahraniční cesty patří mezi nejrizikovější situace Jedním z klíčových témat je bezpečnost při zahraničních cestách. Doporučení se zaměřují na práci s elektronikou a daty. Akademici by měli používat zařízení určená pouze pro cestu, minimalizovat množství uložených dat a vyhýbat se neznámým sítím. Po návratu se doporučuje věnovat pozornost případnému neobvyklému chování techniky a konzultovat ho s IT podporou. Opatrnost je vhodná i při kontrolách na hranicích, kde může v některých zemích docházet k prověřování elektroniky. Doporučuje se mít zařízení neustále pod dohledem a omezit jejich používání během kontrol.
Prověřování partnerů i ochrana hostujících vědců
Univerzity se zaměřují také na spolupráci se zahraničními institucemi. Prověřují se nejen partneři, ale i zdroje financování, aby nedošlo ke komplikacím například v souvislosti se sankčními seznamy. Cílem je předcházet situacím, které by mohly ohrozit probíhající projekty. Součástí opatření je i podpora vědců pocházejících ze zemí s autoritářskými režimy. Univerzity počítají s tím, že někteří mohou být vystaveni tlaku ze strany domovských institucí. Proto se uplatňují zásady podobné těm v kyberbezpečnosti: přístup pouze k nezbytným datům, omezení lokálních úložišť a jasný systém hlášení podezřelých situací.
ČVUT zavádí vlastní bezpečnostní politiku
České vysoké učení technické v Praze představilo v roce 2025 vlastní strategický dokument Bezpečnostní politika ČVUT . Dokument popisuje široké spektrum hrozeb, stanovuje cíle pro roky 2025–2027 a klade důraz na vzdělávání studentů i zaměstnanců. Součástí strategie je také nástroj pro hlášení drobných bezpečnostních událostí. Tyto tzv. mikroincidenty mohou v souhrnu upozornit na vznikající problém a umožnit jeho včasné řešení. Bezpečnostní pravidla se stávají běžnou součástí akademického prostředí Praha je největším akademickým centrem v České republice a řada pracovišť ve Středočeském kraji je s pražskými institucemi úzce propojena. Posilování bezpečnostních opatření se tak dotýká širokého spektra výzkumných týmů. Opatření mají přispět k ochraně výzkumu, dat i lidí, kteří se na projektech podílejí, a postupně se stávají standardní součástí univerzitního prostředí.