V technologických kruzích je robot Atlas americké společnosti Boston Dynamics známý už poměrně dlouho. Byl jedním z průkopníků v oblasti vzpřímené chůze, dovednosti, která je pro roboty extrémně náročná. Když se Atlas před třinácti lety poprvé napřímil a začal chodit, šlo mu to asi jako ročnímu dítěti. Pohyboval se nejistě a často padal.Figure má pět štíhlých prstů a v dlani zabudovanou kameru. Je naprogramován, aby uměl naplnit myčku, dát špinavé prádlo do pračky a čisté prádlo následně složit. Od té doby – a zejména za posledních pět let – technologický výzkum a vývoj výrazně pokročily. „Do oboru natekly velké peníze, používají se nové materiály, malé lehké servomotory, které hýbou klouby, nové senzory, výpočetní systémy umožňující implementovat pokročilé řídicí algoritmy. Všechno se dramaticky zlevnilo,“ vyjmenovává Libor Přeučil z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky na Českém vysokém učení technickém (CIIRC ČVUT) v Praze. „Před pěti až osmi lety byl robot nepohyblivý, těžký, strašlivě drahý. Dnes si můžete jednoduchého předváděcího humanoidního robota koupit od sto tisíc korun výš. Se vším příslušenstvím se vejdete do milionu,“ uvádí Přeučil. „Trh začíná být zaplavený těmito řešeními za rozumné peníze. A jakmile to dostanou do ruky výzkumná vývojová pracoviště univerzit, nastává boom softwaru, to znamená umělé inteligence pro takové systémy. A to se právě teď děje,“ dodává Přeučil, který na CIIRC vede výzkumnou laboratoř Inteligentní a mobilní robotiky. Nový model robota Atlase by měl již za dva roky částečně zastat lidskou práci v automobilkách společnosti Hyundai. Boston Dynamics na něm pracuje se společností Google DeepMind. Ta systému dodá pokročilou umělou inteligenci, díky které bude schopen adaptovat se na měnící se výrobní prostředí. Roboty Atlas od společnosti Boston Dynamics plánuje využít automobilka Hyundai. Počítá s třiceti tisíci kusy během dvou let. (8. ledna 2026) V tříprstých rukou má Atlas hmatové senzory pro jemnou manipulaci. Jeho „obličej“ připomíná kosmetické zrcátko s LED lampou kolem dokola. Vidí do všech směrů díky kamerám zabudovaným po stranách hlavy, což by mělo zabránit srážce s člověkem. Atlase pohánějí dvě baterie. Když se vybijí, dokáže si je sám vyměnit.
Jak složit tričko
Roboti v továrnách nejsou žádnou novinkou. Jenže až dosud plnili jen úzce vymezené úkoly. Bez pomoci člověka nedokázali pracovat jinde než v předem definovaném prostředí. Jak před nedávnem popsal časopis Time, vytvoření humanoidního robota, který by se dokázal orientovat v nepředvídatelném světě se stejnou plynulostí jako člověk, zůstávalo po celá desetiletí vzdáleným snem. To se teď mění a potenciální uplatnění se neomezuje jen na továrny. Americký startup Figure chce své roboty nasadit do domácností. Jeho stejnojmenný robot Figure má pět štíhlých prstů a v dlani zabudovanou kameru. Je naprogramován, aby uměl naplnit myčku, dát špinavé prádlo do pračky a čisté prádlo následně složit. Na robotovi Figure se nicméně ukazuje, jak náročné jsou pro stroj běžné domácí práce a jak nepřekonatelná je lidská ruka. Detailní pohled na skládání trička v podání humanoidního robota Figure 03 (12. října 2025) Figure se totiž potýká s problémy a často dělá chyby, které nedokáže napravit. Když dává prádlo do pračky a něco mu spadne na zem, není schopen to zvednout. Oblečení skládá velmi pomalu, a ačkoli to vypadá, že se na daný úkol velmi „soustředí“, příliš mu to nejde. Hospodyně z povolání, které dokážou z hromady vypraného usušeného prádla udělat během pár minut úhledně složené komínky, by se musely smát. Šéf startupu Brett Adcock tvrdí, že je to jen otázka času a trénování. „Chceme, aby robot dokázal dělat většinu věcí ve vaší domácnosti autonomně po celý den,“ řekl Adcock pro časopis Time. „Ještě v této fázi nejsme, ale myslíme si, že se do ní v roce 2026 dostaneme, i když je to velký krok vpřed.“
Skutečný lídr oboru
Podle Václava Hlaváče, zástupce ředitele CIIRC ČVUT v Praze, je třeba očekávání okolo humanoidních robotů mírnit. „Američané se umí pochválit. To kouzelné, co bychom si představovali na základě vědeckotechnické literatury, že se robot učí sám a vše funguje samočinně, to zatím není,“ uvádí Hlaváč. „Strašným omezením je schopnost manipulovat s objekty, věcmi. Mezi lety 2013 a 2015 jsem se podílel na projektu manipulace s měkkými materiály. Dodnes se ta naše práce cituje, protože nikdo pořádně nevymyslel nic lepšího,“ popisuje Hlaváč. „Přišel za námi například majitel průmyslové prádelny, že má nedostatek lidí a že potřebuje robota, který z mokrého vylisovaného balíku prostěradel a povlečení vezme jeden kus a vloží ho do mandlu. Člověk to dělá tak, že najde jeden roh prostěradla, dá si ho mezi dva prsty a pak hledá druhý konec, který je vzdálený dva metry a dvacet centimetrů. Pro robota je to neřešitelná úloha,“ vysvětluje Hlaváč. Každopádně na humanoidních robotech teď pracuje velká část Silicon Valley. Nejbohatší muž světa Elon Musk slibuje, že jeho firma Tesla bude do roku 2030 vyrábět milion humanoidů ročně. Musk ale často přehání a jeho plány bývají nerealistické. Skutečným lídrem oboru není nikdo jiný než Čína. Investiční banka Morgan Stanley předpovídá, že do roku 2050 bude po světě chodit miliarda humanoidů, přičemž téměř třetina z nich bude v provozu v Čínské lidové republice. „Tamní vláda rozhodla, že budou nejlepší v humanoidní robotice. Do výzkumu vývoje robotiky a humanoidů tečou obrovské dotační peníze, loni šlo řádově o miliardy amerických dolarů, letos je údajně v plánu podporu dále zvýšit. To je taktika, kterou Čína ovládne světový trh,“ uvádí Přeučil. „V srpnu 2025 mě spolu s dalšími asi dvaceti světovými vědci pozvali do Číny na Word Robotic Congress v Pekingu. Asi aby nám vyrazili dech, což se jim opravdu podařilo,“ říká Hlaváč. „Tamní vláda zadala univerzitním týmům, aby vyvinuly humanoidní roboty. A zaplatila je. Vzniklo asi dvacet různých modelů. Současně univerzitám uložili, že musejí založit spin-off firmy a najít pro roboty uplatnění. Musejí je někam prodat, aby se jim to vrátilo. Na trhu je dvacet a víc čínských humanoidních robotů, firmy mezi sebou bojují jako o život, což urychluje inovaci,“ popisuje Hlaváč. Asi nejznámější z čínských firem je společnost Unitree Robotics, která už své roboty komerčně prodává. Od října loňského roku si jejího humanoidního robota lze koupit dokonce i v internetovém obchodě Alza. Primárními zákazníky jsou v tomto případě zatím hlavně výzkumné týmy na univerzitách a inovátorské firmy. Ve videích na webových stránkách společnosti Unitree nepředvádějí její nejnovější humanoid nic vyloženě „užitečného“. Neplní myčku ani nepomáhají v továrně. Místo toho ukazují neuvěřitelnou plynulost pohybu při tanci, kung-fu úderech či saltech vzad. Nebo chůzi po mole, kterou by jim mohla závidět kdejaká začínající modelka. Dalším čínským hráčem, který stojí za zmínku, je firma UBTech Robotics. Její humanoid Walker S2 byl první, který si sám dokázal vyměnit baterku. Kromě klasického továrního prostředí by se roboti UBTech Robotics měli do budoucna uplatnit i jako turističtí průvodci. Zatímco Musk ještě žádného svého Optima neprodal, společnost UBTech Robotics jen za minulý rok dodala 500 průmyslových humanoidů. Letos jich chce umístit na trh pět tisíc a příští rok cílí na deset tisíc kusů.
Legislativní brzda Evropy
I v Evropě vznikají humanoidní roboti. Například italský startup Generative Bionics nedávno představil robota GENE 01, který vyniká svou „kůží“. Má ji osázenou dotykovými a tlakovými senzory, které mu umožňují cítit dotek po celém povrchu. Díky tomu má být GENE 01 vhodný pro fyzický kontakt s lidmi. Podle startupu by se do budoucna mohl hodit jako pomocník ve zdravotnických zařízeních. Avšak co se týče komerčního nasazení robotů v Evropské unii, je pravděpodobné, že firmy dříve či později narazí na právní předpisy. „Nasazení humanoidního robota do nekontrolovatelného prostředí bude podle mého názoru velký problém z hlediska evropské legislativy a bezpečnosti,“ upozorňuje Jan Hvížďala, generální ředitel pardubické firmy JHV Engineering, která přes dvacet let vyrábí jednoúčelové stroje a výrobní linky do továren. „Když se dnes stane úraz nebo porucha, standardně se sepíše legislativní norma, aby se to do budoucna eliminovalo. Humanoidního robota řídí padesát, někdy šedesát motorů a jeho hmotnost je okolo padesáti kilo. Když padesáti kily přitlačíte člověka, může z toho být nepříjemný úraz,“ uvádí Hvížďala. „Druhým zádrhelem je dlouhodobá životnost, přesnost a opakovatelnost. Humanoidi mají desítky motorů a převodovek, jsou řízení neuronovou sítí. Myslím, že s tím bude spousta problémů v rámci údržby a dlouhodobé stability výroby. Investice to bude poměrně velká a vy potřebujete, aby továrna jela nepřetržitě. Bude trvat ještě několik let, než se procesy zdokonalí, než to bude dlouhodobě udržitelné a stabilní v průmyslu. V horizontu příštích pěti až sedmi let půjde spíš o pokusy,“ míní Hvížďala. Do budoucna se humanoidní roboti podle Hvížďaly mohou prosadit v malosériové výrobě. „Když například děláte vzduchotechniku, potřebujete různě zakřivená kolena na rozvody vzduchu. Může jich být třeba osmdesát typů a často potřebujete měnit výrobu. Nebo třeba výroba žlabů do koupelen... Máte různě široké koupelny a do každé z nich to musíte adaptovat. V těchto oblastech flexibilní výroby humanoidní roboti najdou uplatnění, ale je to běh na dlouhou trať,“ dodává podnikatel.