Bývalý rektor ČVUT Vojtěch Petráček odešel z čela univerzity předčasně, když byl na návrh akademického senátu odvolán prezidentem. Rozhodnutí se mu však nelíbilo a napadl ho i u soudu, který ale žalobu odmítl. Máte informaci o tom, zda tento spor ještě pokračuje?
Pan Petráček podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a ten ji dosud řeší. My budeme jeho rozhodnutí samozřejmě respektovat. Jsem však přesvědčen, že Akademický senát ČVUT jednal v nejlepším zájmu univerzity a neporušil žádná stávající pravidla či nařízení.
Petráček mimo jiné hovořil o tom, že Akademický senát ČVUT porušil vnitřní předpisy, zákony a poškodil nejen jeho dobrou pověst, ale i univerzity. Myslíte, že je to pravda?
Ne, to vůbec. Naopak myslím, že to nakonec ukazuje na dobré jméno univerzity. Máme akademickou samosprávu, která má nějaká pravidla, své samosprávné orgány a umí se vypořádat s problematickými věcmi, které se na univerzitě dějí.
Univerzita tím ale utrpěla, nebo ne?
Poškození dobrého jména ČVUT spíš vidím v tom, že se bývalý rektor domáhal revize toho rozhodnutí soudně. Považuji to za neslučitelné s étosem akademických svobod a samosprávy, protože akademický senát odvolává rektora, a tak to prostě je. A pokud jde o případné poškození jména pana Petráčka, domnívám se, že vychází primárně z výkonu funkce rektora než z procesu jeho odvolání.
Bude bývalý rektor Petráček ve škole dál působit?
Co se týče rektorátu ČVUT, který bude pod mou úplnou kontrolou, tak tam nebude. Není tam žádná role, kterou by mohl zastávat. Předpokládám, že po ukončení mandátu nastoupil pan Petráček do pozice, kterou měl předtím, než se stal rektorem, tedy že se vrátil do role akademického pracovníka na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské.
Jedním z problematických bodů bylo i netransparentní zadávání zakázek na právní služby pro univerzitu. Univerzita už smlouvy vypověděla a sehnala si nové právníky?
Zatím ještě nejsem ve funkci rektora, mohu vám tedy pouze říct, že hospodaření univerzity se řídí zákony a vnitřními předpisy.
Jak budete napravovat pošramocenou pověst ČVUT?
Jednou z největších úloh rektora je zajišťovat správný obraz univerzity a vytvářet dobré vztahy s veřejností. Je to těžká práce a budu se tomu hodně věnovat. Budu usilovat o zvyšování transparentnosti. Budu hrát s otevřenými kartami a hodlám je ukazovat akademické obci i veřejnosti. Tedy například pokud budu mít nějaké poradce, tak akademická obec bude přesně vědět, kdo to je, z jakých důvodů a jestli je placený. Tohle musí být jasné, aby se vědělo, jestli potom třeba neočekává nějakou službu zpětně. Druhou věcí je, že škola musí získat odpich. Musím být schopný ukázat, že univerzita je dobrá, že dokáže správně reagovat na změny ve společnosti, na nové technologie a že to propisuje do výuky i vědy. Potřebuji demonstrovat, že dokážu zajistit příchod nových lidí na univerzitu.
Jednou z největších reputačních skvrn ČVUT jsou také koleje na Strahově. Jaký s nimi máte plán?
Strahov je pro univerzitu velmi důležitý. Vytváří její studentské srdce a musíme o něj pečovat – když je nemocné, neznamená to, že ho necháme odumřít. Mám v plánu, že přijde nová prorektorka pro kampus a stavební infrastrukturu Lenka Burgerová, která se bude zabývat výstavbou kampusů, tedy i Strahovem. Pokud to schválí Akademický senát ČVUT, jejím úkolem bude koordinovat diskuzi na půdě akademické obce, která povede k úplné rekonstrukci kolejí takovým způsobem, aby tam bylo moderní, urbanisticky jiné studentské bydlení.
Rozumím správně, že původní budovy půjdou k zemi a na jejich místě vzniknou nové?
Na jejich místě musí vyrůst nový kampus smíšeného akademického bydlení. Stavebně i uspořádáním nejsou současné koleje studentským bydlením. Dneska studenti nepotřebují mít bydlení ve dvoulůžkových pokojích s jednou sprchou na patře. To není něco, co chceme rekonstruovat, že bychom jen vymalovali a koupili nový nábytek. Musíme to místo vymyslet jinak urbanisticky.
Kam půjdou během prací studenti?
Koleje musíme udržet v chodu i během stavby. Je tam pět tisíc lůžek, nedá se to zastavit, zbořit a postavit, musí to být rozfázované. V tomto okamžiku je moje totální priorita najít urbanistické řešení a strategickou studii a začít vyjednávat o způsobech financování toho projektu.
Už jste téma otevřel s politiky? O jak velkých částkách se bavíme?
Jde o jednotky miliard korun. Budu se snažit to vyřešit tak rychle, jak to jen půjde. Stav je skoro katastrofický a nechci ztratit ani měsíc. S politiky jsem o tom už měl pár diskusí a je to problém, který všichni vidíme stejně. Doufám, že to vyřešíme v řádu jednotek let.
Na rektorát s sebou přivádíte i nový tým prorektorů. Jedním z nich je podnikatel Jakub Nešetřil, který v zahraničí úspěšně vybudoval a prodal firmu za miliardy korun. Co bude pro ČVUT dělat?
Jakub Nešetřil by se měl stát prorektorem pro podnikavost a transfer technologií. Jeho cílem bude vytvářet dobré vztahy a spolupráci s průmyslem a možnosti pro technologický transfer. Bude se mnou spolupracovat na hledání příležitostí k velkým průmyslovým projektům. Jakub má podnikavost v krvi a má velkou zkušenost se zakládáním startupů. Bude lídrem, který pomůže na ČVUT vytvořit správné mechanismy a platformy pro zakládání a rozvoj startupů.
Bude prorektorem na plný úvazek? Jak se vám ho povedlo přilákat?
Ano, bude prorektorem na plný úvazek. Prorektory jsem hledal na otevřenou výzvu. Obvykle se pozice obsazují v předvolebním vyjednávání v podstatě výměnou za podporu. To jsem ale nedělal, a po volbách jsem tak neměl žádný závazek. Před třemi měsíci jsem zveřejnil, že hledám prorektory. Ozvalo se mi 150 lidí a já jsem si mohl vybírat ty nejlepší. Jakub Nešetřil je jediný z týmu, který jsem navrhl, kdo se na výzvu nepřihlásil. Dlouho jsem zvažoval, kdo by mohl být prorektorem pro podnikavost a transfer technologií, a byl jsem velmi vybíravý. Nakonec jsem to navrhl Jakubovi a on souhlasil, že by to pro ČVUT byla skvělá šance, když to bude dělat on.
Koho dalšího jste do rolí prorektorů vybral?
Celkem navrhuji osm prorektorů, z toho polovinu přímo z ČVUT a druhou z vnějšku, což se také nikdy nestalo. Z univerzity to budou bývalý děkan Fakulty elektrotechnické Pavel Ripka, bývalý vedoucí Katedry kybernetiky Tomáš Svoboda, skvělý vědec a profesor mechaniky na Fakultě stavební Jan Zeman a současná prorektorka ČVUT Gabriela Achtenová. Externí čtveřici doplní ekonom a bývalý prorektor Univerzity Karlovy Ladislav Krištoufek, bývalá prorektorka Technické univerzity v Liberci Lenka Burgerová a bývalý ředitel státní Digitální a informační agentury Martin Mesršmíd.
Jde tedy o poměrně pestrou směs.
Zatím jsou to jen návrhy, protože jména musí projednat a schválit akademický senát. Pro mě je klíčové, že tým je opravdu různorodý, řekněme i po stránce akademických hodností – jsou tam lidé, kteří mají velký úspěch ve vědě, třeba profesor Ripka je slavný vědec – ale i lidé z průmyslu a ze státní správy.
Můžete popsat vaši představu o budoucnosti ČVUT?
Podstatné je otevřít univerzitu společnosti a zajistit excelenci. Excelenci primárně budujete tím, že máte kvalitní vědu a výzkum. Na světě neexistuje kvalitní univerzita, která v nich nevyniká. Otevřenost společnosti znamená zpřístupnění se průmyslu, občanské společnosti, municipalitě. Musíme být užiteční, tedy dělat to, co společnost potřebuje, a ne to, co si myslí, že je správné.
Jak do toho zapadají finance?
Stejně jako každý byznys potřebuje mít diverzifikované finanční zdroje, potřebuje to i ČVUT. Průmyslová spolupráce je nejpřirozenější způsob, jak různorodé financování zajistit.
Hodně se mluví i o nedostatečném státním financování vysokých škol, v tom problém nevidíte?
Je pravda, že vysoké školy jsou u nás hrubě podfinancované, což se odráží v omezení růstu lidských zdrojů. Nejsme konkurenceschopní na trhu práce, a to jak vůči české společnosti, českému průmyslu, tak vůči zahraničí. Kdo chce pracovat na univerzitě, tak většinou musí mít jiné důvody, než že chce být spravedlivě ohodnocen. A to je ohromný problém.
Můžete to upřesnit?
Potřebujeme, aby na ČVUT pracovali lidé, kteří jsou ochotní dát univerzitě všechno. Aby nemuseli mít večerní práci, druhý nebo třetí úvazek. Chci odbourat situace, kdy mladí asistenti, kteří školu milují a chtějí se jí věnovat naplno, to dělat nemohou, protože nejsou schopni zaplatit elementární životní náklady. Musí po večerech doučovat matematiku nebo programovat webové stránky nebo dělat v posilovně, aby dokázali v Praze přežít.
Co tedy stát může udělat lépe?
Pro současnou vládu je důležité investovat do vědy a výzkumu efektivně. Zatím nechci vládu hodnotit, ale po stránce odhodlání zajistit vyšší efektivitu s ní souhlasím. Doporučuji, aby se peníze na vědu a výzkum rozdělily na podporu a investice, což jsou dvě různé věci. Peníze na podporu by se měly spravedlivě rozdělit mezi všechny vědecké disciplíny. Potom ale máme investice, protože vědecký pokrok může pomoci české ekonomice a je důležitý pro rozvoj země. Mělo by jít o samostatný rozpočet a stát by si měl vybírat ne tak, aby měl každý stejně, ale podle priorit. Minulá vláda například měla čipy, umělou inteligenci a kvantové technologie. Nová vláda si může zvolit jiné.