Datum zveřejnění: 
25. 1. 2026
Pohled, který nikdo nechce zažít. I kamera, kterou měl tento skialpinista na helmě, se chvílemi dostávala pod sníh. A nakonec vše v tomto pět let starém případu z Krkonoš dopadlo dobře, jenom šokem a pochroumaným kolenem. V Česku je teď lavinové nebezpečí na nejnižším stupni. Před víkendovou situací v Alpách pak přibližuje tato mapa. Čím tmavší barva, tím vyšší nebezpečí. V pětistupňovém hodnocení lavinového nebezpečí přitom platí, že už třeba třetí stupeň nebezpečí je potřeba brát vážně. Podle evropského výstražného lavinového systému, který stojí za touto mapou, dochází právě při třetím stupni k polovině všech úmrtí.

Jan Blahůt, Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR

Ten třetí stupeň lavinového nebezpečí je jeden z těch nejzrádnějších, protože vlastně člověk si řekne, že na té škále je uprostřed někde, ale to vůbec neznamená, že to je jako bezpečná situace. Takže vlastně při nějakém dodatečném zatížení, když tam se pohybují skupina osob nebo i jednotliví lyžaři, tak je možné na některých svazích vlastně vyvolat tu lavinu.

Jaroslav Zoula, moderátor

A když už dojde na nejhorší a člověk pod lavinou skončí, jde o minuty. Právě co nejefektivnější postup a metody, jak zavalenému pomoci, pravidelně trénují lidé z Horské služby a experti z ČVUT.

Karel Roubík, Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT

Pokud se ten člověk dostane na vzduch a může dýchat do těch 15–20 minut, tak ta pravděpodobnost na přežití je výrazně větší, ještě než 90 %.

ukázka

– Martine, dobrý? – Jo, dobrý. Jenom noha, koleno...

Adriana Mandíková, redaktorka ČT

Ve sněhu je totiž kyslíku dost. Problém je ale vydechovaný oxid uhličitý, který se nemá kam odvětrat.

Karel Roubík, Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT

Tato vysoká koncentrace v podstatě otráví ten organismus tím způsobem, že jednak se zpomalí, až zastaví dýchání, a zároveň ten člověk upadá do bezvědomí.

Adriana Mandíková, redaktorka ČT

Klíčové je být na takovou situaci připraven a nést si s sebou potřebné vybavení.

Lenka Horáková, Klinika anesteziologie, intenzivní a urgentní medicíny FN Bulovka

Je důležité, aby všichni členové té skupiny měli veškerou tu výbavu, to znamená, všichni musí mít pípák, sondu i tu lopatu, protože vlastně je to o tom kamarádství, to znamená, můj kamarád nese tu výbavu pro mě, pro mou záchranu, a já zase nesu tu výbavu pro něj.

Adriana Mandíková, redaktorka ČT

Díky lokalizátoru, který vydává zvukový tón, určí místo, kde se člověk nachází. Sondou potom, v jaké hloubce. To trvá většinou do čtyř minut. Pak už je potřeba člověka vyhrabat lopatou. Ideální je mít u sebe lékárničku. A pomůže také speciální batoh, který díky zabudovanému airbagu udrží člověka na povrchu.

Marek Fryš, mluvčí, Horská služba Krkonoše

Lidé, kteří vyrážejí do volného terénu, by měli absolvovat nějaký kurz, kde jim bude právě i ukázáno, jak se pohybovat, v jakých místech, jak využívat ty prostředky k záchraně z laviny.

Adriana Mandíková, redaktorka ČT

I když začne záchrana na místě, odborníci doporučují současně volat horskou službu. Na začátku vyprošťování většinou není jasné, v jakém stavu člověk pod lavinou nakonec bude. Michaela Rambousková a Adriana Mandíková, Česká televize.

Zdroj: 
ČT24