Roland Busch, generální ředitel, Siemens
U páry trvalo 60 let, než se proměnila společnost. U elektřiny to bylo 30 let, u počítačů 15. V případě umělé inteligence bude trvat maximálně sedm let, než se AI stane součástí systémů, na které se každý den spoléháme.
Kateřina Poláková, moderátorka
A právě umělá inteligence bude i letos jedním z hlavních témat nejen ve světě vědy. Řešit se bude její infrastruktura, legislativa, rizika a technologický vývoj. Projdeme teď postupně jednotlivé oblasti. Infrastruktura znamená hlavně výstavbu velkých datových center, které pohání čipy potřebné k tomu, aby umělá inteligence mohla pracovat a dál se učit. Tohle je pohled na všechna datová centra ve světě. Právě na datových centrech stojí služby, které využívají internet a cloudová úložiště, například e-shopy, streamovací služby nebo kyberbezpečnost. V posledních letech jejich výstavba raketově roste a podle odborníků bude poptávka stále větší.
Jan Šedivý, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT
Ten vývoj je velmi těžké dneska predikovat, ale je jisté, že jako ten směr, který jsme nastoupili od toho roku 2022, bude dramaticky stále eskalovat.
Kateřina Poláková, moderátorka
A tohle jsou datová centra v USA. V některých státech jsou jich stovky. Spojené státy jsou lídrem v oblasti rozvoje infrastruktury a firmy jako Nvidia nebo OpenAI investují do těch nejmodernějších center stovky miliard dolarů. Velká datová centra spotřebovávají také větší množství energie. Současný průměrný výkon datacenter je kolem 45 MW. U těch nově stavěných je to řádově víc, průměrně 430 MW. Pro představu, na jeho fungování by byl potřeba jeden blok elektrárny Dukovany. Vznikají ale i nová megacentra určená přímo pro vývoj a provoz umělé inteligence, jako například tohle v Pensylvánii. U nich je plánovaný výkon téměř 4,5 gigawattu. To už by spotřebovalo elektřinu ze dvou Dukovan. Právě Česko je pak jedním z míst, kde by mohla stát evropská odpověď na americká datová centra – projekt Gigafactory, tedy síť datových center všude po Evropě, která by měla posunout vývoj AI v Evropě tak, aby dohnala americké a čínské firmy.
Jan Šedivý, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT
Kdybychom tyto drobné nebo pro ty drobné firmy udělali velké centrum a v tom centru se všecko dělalo ve velkém měřítku, tak se celková cena toho použití a vlastně i možností použití AI v celém průmyslu významným způsobem urychlí, ale hlavně zlevní.
Kateřina Poláková, moderátorka
Za druhé legislativa, tedy snaha nastavit hranice využívání umělé inteligence. V Evropě by to mělo být v podobě tzv. AI Actu. Ten počítá mimo jiné s podobnou pyramidou rizik. Na jejím vrcholu jsou například systémy na rozpoznávání obličejů nebo algoritmy na hodnocení chování lidí. Takové by v Evropské unii měly být zakázané. Na konci loňského roku, ale unie i kvůli tlaku ze strany firem přišla s novým legislativním balíkem, tzv. digitálním omnibusem.
Alžběta Solarczyk Krausová, vedoucí Centra pro výzkum inovací a kyberpráva, Ústav státu a práva Akademie věd ČR
AI Act už v určitých částech platí a ten digitální omnibus navrhuje, že by se některé jeho části, zejména týkající se vysoce rizikových systémů, odložily.
Kateřina Poláková, moderátorka
Za třetí rizika pramenící z toho, že se umělá inteligence stává neoddělitelnou součástí společnosti. A těch bude přibývat. Mezi nejčastější zneužití AI patří kybernetické útoky, šíření dezinformací nebo deep fakeů, které nelze rozlišit od skutečnosti. A taky využívání nástrojů AI ke sběru citlivých dat. Většinou nejde o nové způsoby, ale o dokonalejší, rychlejší a levnější útoky. Častěji se taky budou u soudu objevovat případy, kdy se bude řešit to, kdo je za AI zodpovědný. Například v případech, kdy chatbot poradí lidem spáchat sebevraždu anebo vyrobit drogy. Ani to ale lídry v oblasti vývoje umělé inteligence nezastaví. Miliardové investice směřují hlavně do závodu na vývoj tzv. obecné umělé inteligence, tedy takové, která by už naplno simulovala lidské poznání.
Jan Šedivý, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT
Ten stroj by měl mít všechny smysly, jako má člověk, tak, aby mohl uvažovat o rozměrech a mohl uvažovat o všem, co je okolo nás. A to si myslím, že to je stále dost daleko.