Datum zveřejnění: 
19. 12. 2025
Reakce rychlejší než člověk a spolehlivý pohled na situaci z širší perspektivy než z klasického kamerového systému umožňují top technologie.

Nasazení při ochraně v náročném prostředí, v provozech strategických pro chod státu či měst, jako jsou třeba rafinerie či sklady paliv, zvládnou roboti. Potřebné technologie vyvíjejí experti z Laboratoře výpočetní robotiky v Centru umělé inteligence Fakulty elektrotechnické (FEL ČVUT). Představili je aktuálně v rámci projektu „Automatizovaný systém pro zvýšení stupně ochrany kritických infrastruktur s využitím kyberfyzikálních systémů“ (ASCIP). Ten propojuje technologie autonomních pozemních robotů, dronů a pokročilého softwaru pro dohled nad rozsáhlými areály. Cílem projektu ASCIP bylo ověřit, jak lze zkrátit reakční dobu při incidentech v průmyslových areálech a komplexech kritické infrastruktury, zvýšit bezpečnost a minimalizovat nutnost zapojení člověka. Statické kamery totiž pokrývají pouze část prostoru a příchod fyzické ostrahy může trvat desítky minut. Odpověď představuje celá škála sofistikovaných robotických prostředků, které jsou schopny dorazit na místo incidentu během několika málo minut. Navíc dokážou poskytnout operátorovi ve velínu věrný obraz situace a umožní adekvátně reagovat. Tím se výrazně snižuje riziko, že se v areálu podniků klíčových pro chod státu či fungování měst bude pohybovat vetřelec, a zároveň se zvyšuje bezpečnost aktivovaných zásahových týmů, které dostanou k dispozici dokonalé informace o situaci.

Tma není překážkou

Výměna klíčových informací představuje základ i pro bezchybné a operativní krizové řízení v případě mimořádných událostí, jako jsou přírodní katastrofy, pandemie, průmyslové havárie nebo hybridní formy válečných konfliktů. „Naším úkolem bylo vyvinout spolehlivý dohledový a inspekční robotický systém, který se v areálech pohybuje a zvládá různé podmínky včetně tmy či snížené viditelnosti,“ vysvětlil Jan Faigl, vedoucí Laboratoře výpočetní robotiky FEL. Hlavní výzvou zmiňovaného záměru ASCIP totiž nebylo pouze ukázat, že se robot umí pohybovat autonomně, ale integrovat všechny potřebné technologie do jednoho funkčního celku. Tedy vyvinout autonomní robotické systémy, které se dokážou spolehlivě orientovat i v prostředí bez pokrytí GNSS, globálním navigačním satelitním systémem. Na ASCIP se podílí také společnost AgentFly Technologies, která vznikla před několika lety jako startup FEL ČVUT. Ta dodala drony a robotickou dokovací stanici. „Ta umožňuje plně autonomní výměnu baterií a dron se tak může vrátit do vzduchu během dvou minut,“ uvedl Milan Rollo, hlavní řešitel za AgentFly. To je zásadní rozdíl oproti běžnému nabíjení, které trvá až desítky minut. „Drony jsme vybavili kamerou i termokamerou a umožnili jsme jejich propojení s ostatními systémy v jednotném dohledovém prostředí,“ sdělil Milan Rollo. Drony výzkumníci testovali v různých prostředích, na volných prostranstvích, ale též v reálných podmínkách v areálech společnosti ČEPRO a Správy státních hmotných rezerv. ASCIP vznikl jako součást programu ministerstva vnitra Otevřené výzvy v bezpečnostním výzkumu 2023–2029. Následovat by měl navazující program, který se zaměří na zajištění dlouhodobé schopnosti robotů fungovat v náročných podmínkách napříč ročními obdobími a zároveň se postarat o to, aby byli připraveni k zavádění do reálného provozu.

Rozšířená realita chrání
Nejde o jediný podobný záměr, na němž se podílejí odborníci z ČVUT. Ti aktuálně představili i prototyp systému AR RESCUE. Ten má snížit riziko zásahů a zvýšit efektivitu hasičů a armády při mimořádných událostech spojených s výskytem chemických, biologických, radiologických a jaderných látek. „AR RESCUE propojuje senzory vitálních funkcí, senzory prostředí a rozšířenou realitu,“ objasnil Miroslav Bureš, vedoucí projektu z katedry počítačů FEL ČVUT. Systém AR RESCUE tvoří tři hlavní části. První z nich představují senzory umístěné přímo na těle zasahujících a v jejich výstroji, které detekují nebezpečné látky. Druhou část tvoří malý vizor rozšířené reality, průhledné sklo, před jedním okem. Třetí část představuje kompaktní mikropočítač s modulem na přenos dat a baterie. Systém počítá též se situacemi, kdy je na místě zásahu nekvalitní nebo rušený signál, případně je vyžadován rád min. Za tak dlouho robotická stanice zvládne plně autonomní výměnu baterie. 
 
Zdroj: 
Mladá fronta Dnes