Datum zveřejnění: 
30. 10. 2025
Jakou novou vizi nabízí čerstvě zvolený rektor jedné z nejstarších technických vysokých škol v Evropě, jak zásadně chce změnit řízení ČVUT a proč by rád zřídil funkci prorektora pro zavádění umělé inteligence? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu, které vysílá také Český rozhlas Plus, je odborník na umělou inteligenci Michal Pěchouček, kterého v minulém týdnu zvolil akademický senát novým rektorem Českého vysokého učení technického.

Vladimír Kroc, moderátor

Ještě vás musí jmenovat prezident. Už jste se ale začal připravovat na převzetí funkce v únoru příštího roku.

Michal Pěchouček, zvolený rektor ČVUT

Začal jsem okamžikem, kdy jsem byl zvolen. Protože jak jsem ve svém programu deklaroval, tak to nejdůležitější v té první fázi ,je postavit si tým a já jsem hned po zvolení vyhlásil otevřenou výzvu na prorektorské pozice a začal jsem pomalu formovat prorektorský tým.

Vladimír Kroc, moderátor

Ještě se k tomu s dovolením vrátím. Předchozího rektora Vojtěcha Petráčka odvolal z funkce na návrh akademického senátu školy prezident letos v květnu. Petráček proti rozhodnutí podal správní žalobu. Nemůže to ještě situaci nějak zkomplikovat?

Michal Pěchouček, zvolený rektor ČVUT

Já si nemyslím. ČVUT dneska řídí pověřený rektor Zbyněk Škvor a svoji práci dělá skvěle a já budu navazovat na jeho práci. Myslím si, že minulost ČVUT, žaloba pana emeritního rektora Petráčka, nemá na předání moci mezi mnou a profesorem Zbyňkem Škvorem žádný dopad.

Vladimír Kroc, moderátor

O funkci rektora jste se tehdy neúspěšně ucházel už v roce 2018. Tentokrát jste zvítězil hned v prvním kole. V čem byla letošní volba jiná?

Michal Pěchouček, zvolený rektor ČVUT

Osm let mezi těmi dvěma volbami je hodně času. Změnilo se nejen ČVUT, změnila se společnost, změnila se technologie. Myslím si, že to nejdůležitější je to, že svět se otáčí dneska úplně jinou rychlostí, než se otáčel před osmi lety. A ČVUT je pod výrazně větším tlakem reagovat na tu technologickou, ale vlastně i celospolečenskou proměnu, než bylo před osmi lety. A myslím si, že i díky tomu ta volba měla trochu jiný charakter než tehdy.

Vladimír Kroc, moderátor

Hodláte prosadit zásadní proměnu řízení univerzity? Mohl byste být konkrétní, jak a v čem?

Michal Pěchouček, zvolený rektor ČVUT

Mám několik klíčových priorit. To, že mám ty priority, by se mělo odrazit v tom, jak bude vypadat můj prorektorský tým a jakým způsobem budu chtít univerzitu koordinovat. Moje hlavní klíčová priorita je rozvoj lidských zdrojů a vytvoření takového prostředí, kde budou chtít lidé pracovat a kam budou lidé chtít přicházet a budou mít o univerzitu zájem. Z tohoto důvodu jako první rektor v historii univerzity budu chtít založit prorektorát pro lidské zdroje a jmenovat prorektora pro HR. To je taková klíčová proměna. Druhou prioritou je pro mě soustředění se na otevření univerzity a spolupráci s průmyslem a právě za tímto účelem budu vytvářet pozici prorektora zodpovědného za spolupráci s průmyslem, její rozvoj a navazování nových kontaktů. A ta poslední velká priorita je soustředění se na kvalitu výzkumné práce, kvalitu tvůrčí činnosti, ale i kvalitu pedagogiky. A tato strategie se rovněž odrazí v tom novém týmu prorektorů.

Vladimír Kroc, moderátor

A proč máte v úmyslu zřídit pozici prorektora pro zavádění umělé inteligence a digitalizace?

Michal Pěchouček, zvolený rektor ČVUT

Z několika důvodů. Univerzita je velká organizace, která je řízená nějakým netriviálním množstvím administrativní práce, jejíž digitalizace a automatizace pomocí umělé inteligence zrychlí efektivitu, flexibilitu a ve svém důsledku i zlevní fungování té instituce. Co ale je důležité, je to, že umělá inteligence jako technologie pro podporu výuky proměňuje dneska vzdělávací sektor od základních škol až po vysoké. A je povinností univerzity umět na ten trend zareagovat a jednak umět využívat umělou inteligenci pro republiku správným způsobem, nastavovat ty správné etické hranice a direktivy toho, jak se může použít umělá inteligence při výuce nebo jak ji můžou používat studenti. Ale v neposlední řadě umělá inteligence je technologie, která i proměňuje vědeckou a výzkumnou práci a já jsem přesvědčen, že v mnoha oborech vědecké činnosti nepoužívání umělé inteligence může přispět k jisté nekonkurenceschopnosti a neefektivně výzkumné práce. A já si myslím, že ČVUT by mělo být lídrem nejen ve vědě, v oblasti umělé inteligence, kde už mnoho desetiletí tím lídrem opravdu je, ale mělo by být i lídrem právě v tom, jakým způsobem umělá inteligence jako technologie může pomoct vědcům všech oblastí, které jsou na ČVUT.

Vladimír Kroc, moderátor

A umíte si představit, jak by se dala využít AI k efektivnějšímu řízení školy, popřípadě ke snížení administrativní zátěže?

Michal Pěchouček, zvolený rektor ČVUT

Zcela bezpochyby jako nadstavba nad digitalizací. Takže v první fázi potřebujeme mít totálně digitální backhand, abychom se nezatěžovali nesmyslnými papírovými procesy, ale zároveň umělá inteligence vám jako ve všech jiných velkých organizacích může pomoct se zpracováním dokumentů, s generováním zpráv, ale i v metodách, které se týkají strategického rozvoje univerzity. Takže v tomto si myslím, že se univerzita podobá každé jiné velké korporaci, která dneska zavádí umělou inteligenci.

Vladimír Kroc, moderátor

Co si slibujete od zavedení institutu univerzitního ombudsmana?

Michal Pěchouček, zvolený rektor ČVUT

Tak velká instituce, která nejen sdružuje spoustu pedagogů a výzkumníků, ale hlavně podporuje studenty, potřebuje mít instituci, která dbá na dodržování lidských práv a rovných příležitostí. Je to téma, které je na univerzitě velmi důležité. Prostě potřebujeme, aby jak pedagogové, vědci, tak hlavně studenti měli zastání, když se cítí kráceni nebo ohrožováni na svých lidských právech, rovných příležitostech. My máme tu výhodu, že to není na univerzitě nějaké novum. Některé fakulty už ombudsmany zavedly a univerzitní ombudsman bude sloužit jednak těm studentům a pedagogům na fakultách, kteří se rozhodli, že si ombudsmana nebo osobu ombudsmana nezavedou. A také na součástech, které nemají osobu ombudsmana, protože nemají ani akademické senáty.

Vladimír Kroc, moderátor

Ještě se vrátím k tomu, co jste řekl, že rektorství je týmová práce a vy chcete získat ty nejlepší. Dokážete je ale také zaplatit?

Michal Pěchouček, zvolený rektor ČVUT

Myslím si, že ČVUT nabízí unikátní misi proměny ČVUT ve středoevropského vzdělávacího a výzkumného tygra. Myslím si, že nabízí prostředí, které je plné inovace, skvělých technologických výsledků. A pro ty klíčové pozice musí být schopno i nabídnout seriózní, odpovídající finanční ohodnocení. Samozřejmě nemůže konkurovat zahraničním univerzitám a ani českému průmyslu, ale zároveň musí vytvořit důstojné pracovní podmínky pro ty, kteří chtějí svoji kariéru spojit s ČVUT. A myslím si, že to je ještě důležitější než v oblasti managementu v oblasti začínajících odborných asistentů, což jsou lidé, kteří chtějí tu svoji odbornou, vědeckou, pedagogickou kariérní dráhu spojit s ČVUT. Tak právě těm musíme být schopni nabídnout takové odpovídající pracovní ohodnocení, aby nemuseli po večerech doučovat matematiku nebo programovat o víkendech a tím si přivydělávat na důstojné živobytí v Praze.

Vladimír Kroc, moderátor

Chtěl byste, aby ČVUT byla školou první volby pro studenty i vědce, akademiky. Jak toho tedy hodláte dosáhnout? Teď ale odhlédněme tedy od těch financí.

Michal Pěchouček, zvolený rektor ČVUT

Kromě těch financí je to vytváření kvalitního pracovního prostředí, které jednak dodržuje všechny zásady, na které dohlíží ombudsman, ale i prostředí, které je dostatečně inspirativní a hlavně je mezinárodní. ČVUT potřebuje velkou dávku internacionalizace pro to, aby zde pracovali ty nejlepší odborníci z celého světa. A ne pouze nejlepší odborníci z Česka. A proto je potřeba, aby se otevřela, aby mezi sebe přijmula anglicky mluvící pedagogy a vědce, aby vytvořila prostředí, kdy anglicky mluvící odborníci se mohou účastnit plnohodnotně akademického života, mohou kandidovat do akademických senátů nebo i zastávat manažerské pozice. Aby přijíždějící profesoři měli plnou podporu administrativního personálu, který perfektně mluví anglicky a dokáže jim být podporou. To je ta proměna prostředí, která zatraktivní ČVUT v očích těch možná nejlepších. A pro mě je důležité nebudovat ČVUT jen a pouze pro odborníky z Čech a ne jen a pouze pro zahraniční odborníky, ale také pro Čechy, kteří získali vzdělání nebo zkušenost v zahraničí a chtějí se zpátky do Čech vrátit a svoji zahraniční zkušenost předat společnosti tak, aby se ČVUT mohlo stát pro ně tou perfektní platformou.

Vladimír Kroc, moderátor

Profesor technické kybernetiky a odborník na umělou inteligenci Michal Pěchouček, kandidát na rektora ČVUT, je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Budete se snažit o navýšení rozpočtu vysokých škol, které jsou podle vás dlouhodobě podfinancované? To se snadněji řekne, než prosadí, kudy k tomu vede cesta?

Michal Pěchouček, zvolený rektor ČVUT

Ta cesta je jednak ve spolupráci s ostatními rektory v České republice. Být těmi správnými partnery pro vládu a ministerstva a vysvětlovat důležitou roli vysokoškolského vzdělávání, vědy, výzkumu, inovací a transferu technologií. A díky tomu si získávat podporu vlády. To je jedna z těch klíčových rolí rektora. Ale nejedná se pouze o podporu z veřejných rozpočtů, ale jedná se i o spolupráci s průmyslem, o spolupráci s privátním sektorem. Myslím si, že rektor by měl dbát o to, aby rozpočet vysoké školy byl pestrý, různorodý a správně diverzifikovaný. Já bych chtěl ze své pozice pomoci ČVUT k tomu, aby bylo řádově úspěšnější ve spolupráci s průmyslem, aby dokázalo podporovat průmysl svojí vědeckou, technologickou a tvůrčí prací a díky tomu, aby si dokázalo vylepšit rozpočet.

Vladimír Kroc, moderátor

Pracoval jste mimo jiné pro americkou armádu, NASA nebo Avast. Jak vám v dosavadní praxi pomáhají zkušenosti z byznysu?

Michal Pěchouček, zvolený rektor ČVUT

Primárně v tom, že mám tu správnou míru empatie vůči průmyslu, s kterým bych chtěl na ČVUT pracovat. Já mám tu zkušenost, že jsem ve své předchozí kariéře byl tím, kdo spolupracoval s průmyslem, ale i s univerzitou. Proto si myslím, že mám tu úplně unikátní zkušenost k tomu, jak vytvořit co možná nejlepší porozumění pro spolupráci mezi průmyslem a univerzitou. Je to o tom správně nastaveném očekávání, o tom, co může vysvětlit univerzitě, co může od ní průmysl očekávat. A naopak, v tom mi ta zkušenost, kterou jsem získal v průmyslu jak českém, tak mezinárodním, pomáhá. To, co mi také pomáhá, je to, že jsem pracoval v Avastu jako exekutivec veřejně obchodovatelné společnosti, kde je míra té veřejné kontroly burzou velmi vysoká. A tam jsem se naučil tomu, co to znamená transparentní zdůvodnitelné rozhodování. A tuto svoji praxi právě v té transparenci rozhodování bych chtěl zavést i na ČVUT.

Vladimír Kroc, moderátor

Zakládal jste Centrum umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické. Zůstanete i po únoru v jeho čele?

Michal Pěchouček, zvolený rektor ČVUT

Budu nadále pracovat nebo budu nadále členem Centra umělé inteligence, ale už nebudu jeho ředitelem. Budu součástí života toho centra. Budu se snažit být u toho, když se skvělé věci budou dít, ale nebudu tam zaměstnaný a nebudu ho řídit.

Vladimír Kroc, moderátor

Máte na svém kontě na 6000 citací. Nebude vám kvůli vedení školy a administrativě chybět vědecká práce?

Michal Pěchouček, zvolený rektor ČVUT

Bude, ale nemůžu mít všechno.

Vladimír Kroc, moderátor

Čeho byste rád za čtyři roky v křesle rektora dosáhl? Jaká máte předsevzetí?

Michal Pěchouček, zvolený rektor ČVUT

Mám předsevzetí, že bych chtěl, aby se ČVUT stalo do 10 let součástí sta nejlepších technologických univerzit podle žebříčku QS. A chtěl bych během těch prvních čtyř let nastavit strategii, která nás k tomu dovede. Je to velký úkol, ale jsem přesvědčen, že během těch čtyřech let se dozvíme, jestli to opravdu jde, anebo jestli jsou k tomu nějaké fundamentální překážky. Takže pro mě vystavět tu strategii, spustit plán a začít se zlepšovat tak, abychom se do deseti let dostali mezi tu světovou technologickou špičku. To je moje klíčová motivace.

Vladimír Kroc, moderátor

Jak podpořit vyšší vzdělanost ve společnosti obecně?

Michal Pěchouček, zvolený rektor ČVUT

Tak to je těžká otázka, protože dneska úplně přesně nevíme, co to je vyšší vzdělanost. Jestli vyšší vzdělanost znamená větší procento vysokoškolsky vzdělaných lidí, anebo jestli vyšší vzdělanost znamená větší schopnost konkurovat na budoucím trhu lidské práce, který bude pomocí umělé inteligence zcela proměněn. Já si myslím, že vysoké školy, univerzity mají velkou odpovědnost vůči společnosti právě v tom, že zajišťují vzdělanost jak s ohledem na ochranu kulturního dědictví a pokrok ve vzdělanosti a vědě a výzkumu, tak i hlavně v tom, že pomáhají občanům České republiky a zahraničním občanům a studentům připravit se na budoucí zaměstnání. A to si myslím, že je dneska před univerzitou úplně největší výzva, protože my přesně nevíme, jak ta zaměstnání budou vypadat. A navzdory tomu musíme připravit tu budoucí inteligenci právě na tento svět. A tady si myslím, že bych chtěl být lídrem takovým, který nabídne univerzitě cesty k tomu, abychom byli co možná nejvíc inovativní s ohledem na to budoucí očekávání.

Vladimír Kroc, moderátor

Řekl jste, že okamžik, kdy se umělá inteligence vymkne kontrole, je otázkou několika málo let. Co jste měl na mysli?

Michal Pěchouček, zvolený rektor ČVUT

To je složitá otázka. Já ani nevím, já si nejsem přesně vědom, jestli jsem to takhle řekl. Myslím si, že je důležité to, že umělá inteligence rozkolísává společnost a rozkolísává způsob, jakým žijeme. A ta míra té rozkolísanosti se bude v čase měnit a bude v čase akcelerovat. Vlastně už dnes. Umělá inteligence snižuje naši koncentraci, snižuje častokrát schopnost ověřovat fakta, pomáhá k manipulaci lidí zleva nebo zprava. A to samozřejmě není dobrý jev. Spousta technologů mluví o tom, že nastane období, kdy se umělá inteligence vymne kontrole a postaví se proti lidem. Já jsem si dlouhou dobu myslel, že takový jev je velmi složitý a že za mého života se ho nemusím obávat. Ta technická změna ve společnosti je tak rychlá, že si myslím, že se už tohoto jevu mohu obávat za svého života, ale myslím si, že nás o hodně víc ohrožuje to meziobdobí, kdy umělou inteligenci ještě může efektivně použít člověk proti člověku. A to ať se jedná o nějakého kyberkriminalistu, který chce donutit někoho, aby mu poslal nějaké peníze. Nebo ať se jedná o politiky, který chtějí manipulovat dav. Nebo ať se jedná o lidi, kteří vytvářejí aplikace, které generují velký ekonomický prospěch těch vývojářů aplikací v neprospěch lidí, kteří za ně anebo za obsah platí.

Vladimír Kroc, moderátor

Jak draho nás užívání tzv. umělé inteligence přijde? Budeme pro ni mít dost energetických zdrojů? Je pravda, že velké technologické firmy kvůli tomu kupují jaderné elektrárny?

Michal Pěchouček, zvolený rektor ČVUT

Je to tak. Dneska jak trénování, tak uvažování v oblasti umělé inteligence je energeticky velmi náročné. Nezanedbatelná část produkce energie se používá tímto způsobem. Já si myslím, že budeme používat AI více a budeme počítat více. Na druhou stranu dochází a bude docházet k velkým inovacím právě v té oblasti trénování a učení, takže si myslím, že budoucí nárůst, spotřeba energie neporoste takovým způsobem, jako roste doposud.

Vladimír Kroc, moderátor

Je na místě vůbec užívat termín umělá inteligence, není přesnější strojové učení?

Michal Pěchouček, zvolený rektor ČVUT

Strojové učení je jedna z metod, které umožňují umělou inteligenci. Umělá inteligence je o hodně širší termín. Dneska spousta těch velkých jazykových modelů používá spojení mnoha různých technologií, kde strojové učení je pouze jedno z nich. Takže termín umělá inteligence v dnešní době je výrazně přesnější než termín strojové učení.

Vladimír Kroc, moderátor

Co má na mysli Mark Zuckerberg, když mluví o superinteligenci?

Michal Pěchouček, zvolený rektor ČVUT

Mluví o tom okamžiku, kdy nastane období, kdy stroj překoná člověka ve všech projevech jeho kognitivní činnosti. Je to takový jistý milník rozvoje umělé inteligence, takový benchmark, kterého se někteří obávají a jiní jsou jím vzrušeni. Já si myslím, že je to jev, kterému dobře nerozumíme. Bojíme se toho, že jenom přijde a měli bychom odvádět o hodně více vědecké a tvůrčí činnosti v tom, abychom pochopili, vědecky prozkoumali míru nebezpečí takového stavu, abychom pro společnost garantovali, že když to jednou nastane, tak nás to neohrozí. Zatím takové výsledky vědecké práce nemáme a nevíme, do jaké míry nás super inteligence bude ohrožovat.

Vladimír Kroc, moderátor

Pro Český rozhlas Plus jste před nedávným časem řekl, že, cituji, umělá inteligence člověka v mnoha oblastech překonává a v skoro žádné se mu nevyrovnala. Je vždy buď horší, nebo lepší. V čem je horší? V tom, že je nespolehlivá nebo není spolehlivá?

Michal Pěchouček, zvolený rektor ČVUT

Lidé jsou také nespolehliví, každý jiným způsobem. Samozřejmě dneska je potřeba ještě v tom běžném životě umělou inteligenci kontrolovat, jestli nehalucinuje, vyžaduje to od člověka jistou koncentraci úsilí. Ale na druhou stranu je to už dneska užitečný pomocník ve spoustě aspektech lidské činnosti a pracovní činnosti, takže je potřeba se ho nebát pod tou výmluvou, že to stejně halucinuje. Myslím si, že člověk má dneska kognitivní schopnosti na to, aby velkou část halucinace dokázal identifikovat. Ale já se domnívám, že rozvoj umělé inteligence v budoucnosti bude pokračovat takovým stylem, kdy ty velké jazykové modely budou doplněny velkým množstvím malých, velmi specializovaných modelů, které už nebudou tak obecné jako ty velké jazykové modely. Budou specializované na nějaké opravdu lidské činnosti, ale budou méně halucinovat.

Vladimír Kroc, moderátor

To bylo Dvacet minut Radiožurnálu, které vysílal také Český rozhlas Plus, s Michalem Pěchoučkem, nově zvoleným rektorem ČVUT. Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů, na shledanou.

 

 
Zdroj: 
Český rozhlas - Radiožurnál