Nad francouzským městem Modane se tyčí vrcholky Savojských alp. Jeden z masívů má zhruba 3 000 metrů nad mořem a právě v něm se nachází 13 kilometrů dlouhý tunel. Jím vede cesta do nejhlubší podzemní laboratoře v Evropě, kde pracují čeští vědci. K měření tajemné částice jménem neutrino se používá zejména přístroj SuperNEMO. „Je to strašně zajímavá částice, dnes je ve fyzice nejsledovanější. Vypadá to, že nám ve vesmíru chybí 95 procent hmoty, neví se to. Pokud se naměří hmotnost neutrina, našli bychom 3-4 procenta chybějící hmoty,“ vysvětluje Ivan Štekl, ředitel Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT. Poprvé přijel do podzemní laboratoře na francouzsko-italských hranicích začátkem 90. let. Od té doby se český tým výrazně rozrostl. Dnes v něm působí přes 30 vědců z několika českých univerzit a institucí. Na výzkumu SuperNEMO se podílí i mladý český vědec Tomáš Křižák z ČVUT. „Za tlustou stěnou z polyetylenu a železa se ukrývá náš detektor SuperNEMO. V jeho úplném jádru se nachází 6 kilo Selenu 82. To je zdroj, který zkoumáme, a který by potenciálně mohl produkovat takzvaný dvojný bezneutrinový beta-rozpad. Kdyby se nám ho podařilo naměřit, nepřímým způsobem bychom mohli zjistit například hmotnost neutrina,“ popisuje.
Šance pro firmy
Češi v Alpách spolupracují s kolegy z Francie, Japonska, Velké Británie nebo z Itálie. „Češi se podílejí na výzkumech a analýze jednotlivých experimentů. Jsme opravdu rádi, že je tu máme,“ usmívá se vědecká ředitelka podzemní laboratoře Silvia Scorza. Češi v podzemní laboratoři sledují také buňky v tekutém dusíku a srovnávají je s buňkami na povrchu, upřesňuje ředitel Státního ústavu radiační ochrany Aleš Froňka. „Náročné je, že je potřeba dlouhodobé sledování. Jevy a efekty, které sledujeme, jsou řídké, proto potřebujeme roky,“ dodává. Alpská podzemní laboratoř představuje příležitosti nejen pro české vědce ale i pro české firmy. Některé z nich se podílely na dodávkách součástek a přístrojů jako třeba cirkulačního systému pro odstraňování radonu z helia detektoru SuperNEMO. Tyto zkušenosti pak české společnosti dále využívají ve světě. „Odhaduji, že za dobu, co tu pracujeme, realizovaly české firmy výsledky zhruba v částkách 120 až 150 milionů korun na trhu ve světě,“ potvrzuje Ivan Štekl z ČVUT.
Čínští kolegové
Podzemní laboratoř na francouzsko-italských hranicích je nejhlubší v Evropě. Její výhodou je i to, že je snadně přístupná přes silniční tunel. Podobná výzkumná podzemní pracoviště jsou v Itálii, ve Španělsku, v Pyrenejích ale také v severní Americe nebo v Asii. Místní vědci spolupracují se zahraničními kolegy, ostražitější zůstávají při spolupráci s Čínou. „Jsme ostražití. Ale to platí u mnoha zemí. Chceme se ujistit, že zůstáváme hlavními příjemci toho, co vyvíjíme. Říká se tomu duševní vlastnictví. Práce, které provádíme s našimi čínskými partnery – ale nejen s nimi – musí probíhat v rámci, kde každý respektuje duševní vlastnictví svých spolupracovníků,“ uvádí ředitel laboratoře subatomární fyziky a kosmologie v Grenoblu Laurent Derome. Podle něj se v následujících deseti letech ukáže, jestli čínští vědci v podobných výzkumech předstihnou západní svět. Mají k tomu nejen know-how, ale také výrazně víc peněz.