Barbora Černošková, moderátorka
Tak nejdříve u vás, Jiřino, proč jste se rozhodla vůbec vydat se do Banátu a zpracovat to, proč a jak za jakých okolností se tam tito obyvatelé vydali?
Jiřina Šimková, TV 9. patro, ČVUT
Já jsem tam jela před pěti lety poprvé na festival. Je to ve vesnici Eibenthal, tam už bude, myslím, patnáctý ročník příští rok. Točili jsme tam krátkou reportáž, půlhodinovou, čistě o tom festivalu, s televizí Deváté patro ČVUT v Praze. A při té reportáži jsme dělali tak nádherný rozhovor. Jak jsme cestovali po všech těch sedmi vesnicích, kde šest jich je na rumunské straně, sedmá na straně srbské, tak nám lidi vyprávěli svoje příběhy a otevřeli nám svá srdce takovým způsobem, že jsem si říkala, že musíme ten příběh nějak zpracovat. A to se stalo i mně vlastně, když jsem tam přijela poprvé, to srdce se mi tam otevřelo tak dokořán, že jsem si říkala, tady jsem úplně jako doma. Tam je prostě úplně jiný svět.
Barbora Černošková, moderátorka
Kolikrát od té doby jste tam jela? Kolik času jste tam strávila, než vznikly všechny ty podklady k tomu, aby mohl dokumentární snímek vzniknout?
Jiřina Šimková, TV 9. patro, ČVUT
Natáčeli jsme film v průběhu čtyř let. A teď jste mě zaskočila otázkou, kolikrát. Bylo to určitě hodně návštěv. Vždycky jsme chtěli jet i v zimě, protože jsme chtěli původně udělat trošku časosběr, takže i sníh, ale když jsme tam přijeli v zimě, tak vylezlo sluníčko a bylo 15 stupňů, takže jsme si říkali, že nám chce být sluníčko, tak teda to uděláme jinak. Takže nemáme sníh.
Barbora Černošková, moderátorka
Co všechno jste zachytila v tom vašem dokumentárním snímku? A na jaké příběhy jste se zaměřila?
Jiřina Šimková, TV 9. patro, ČVUT
Já jsem se hlavně zaměřila na to, že jsem si přála nějakým souhrnným způsobem předat tu historii lidí, jak se do Banátu přestěhovali. Protože jsme měli opravdu krásnou možnost a velkou čest potkat se s místním historikem a vypravěčem panem Josefem Kocmanem z Eibenthalu, který nám vyprávěl celý ten příběh. On je ještě takový fenomén, hodně rád vypráví, hodně rád odbočuje... Máme s ním asi deset hodin materiálu. Nicméně to bylo krásné vyprávění. Když jsme vloni dotočili ten film, tak pan Kocman odešel na věčnost a v tu chvíli jsem si říkala, abychom tu jeho památku uctili ještě víc, takže pod to dáme animovaný příběh. A to už je pak další příběh s Žanetkou. Nicméně mým cílem bylo ukázat současný život. Takže ten film je o příchodu Čechů do Banátu před těma 200 lety a o jejich současném životě.
Barbora Černošková, moderátorka
Já bych ještě navázala na to, co jsem teď slyšela. Slyšela jsem hlas Beaty Hlavenkové, je to tak? Měla tady dnes být s námi, ale bohužel onemocněla nebo je hlasově indisponovaná, tak ji zdravíme. Řekněte něco o té vaší spolupráci s Beatou?
Jiřina Šimková, TV 9. patro, ČVUT
Oslovila jsem ji pro druhou písničku. Tu první, co jste slyšeli, skládal Petr Skočdodole. A k té druhé jsem tam chtěla mít takovou jemnější, ženskou linku, a v podstatě postavené do té roviny současnosti, kdy spousta lidí mi tam říkalo v těch příbězích, že budoucnost je v dětech a v mladých lidech, tak jsem oslovila Beátku Hlavenkovou k vytvoření písničky. Vzniklo to tak hezky, kdy nejdřív mi říkala, teď na to nemám úplně čas, dej si dohromady nějaké texty...... Ale nakonec máme tu písničku a je to ona a přesně se do toho filmu hodí.
Barbora Černošková, moderátorka
Teď nám ještě povězte, jak jste se potkala se Žanetou, jak vy dvě jste se daly dohromady? Já vím, že to bylo takové náhodné setkání a z rozhovoru vyplynulo, že byste si mohly být nějak nápomocné a spolupracovat.
Jiřina Šimková, TV 9. patro, ČVUT
My se známe už delší dobu. Ale ve chvíli, kdy jsem si říkala, že tam dám tu animovanou část, tak jsem nejdřív oslovila svého kamaráda, akademického malíře Ivoše Návrata a ten namaloval všechny ty postavy a celé scény, které měly být animované. Říkala jsem si, tak a teď, kdo to rozhýbe nějakým jemným, hezkým způsobem? Protože v tom filmu je všechno autentické, tam není jediný zvuk třeba z banky. A přála jsem si, aby to fakt dělal někdo poctivě. A se Žanetou jsme se potkaly na koncertě našeho společného kamaráda Míši Skořepy. Co teď děláš? Ale teď zrovna sháním někoho, kdo by mně animoval ten příběh.
Žaneta Frode Vargová, animátorka
Protože tvořím animaci papírovou, jsou to koláže, vystřihované obrázky, které se rozpohybují. A protože Jiřinka říkala, že má nádherné kresby od Ivoše, tak říkám, je to úplně akorát, že je to v tom principu, že se vystříhá obrázek, vytvoří se postava, vytvoří se z ní loutka, která je propojená drátky a pohybuje ručičkama. Šlo tam i o to, že se to propojilo skrz ten papír a o tu plochou, minimalistickou práci.
..................
Barbora Černošková, moderátorka
Jiřino, vy jste zmínila, že máte 10 hodin práce. Vím, že Česká srdce Banátu jsou ve dvou verzích, v té delší, dvouhodinové, ale pak v té kratší, která má přibližně hodinu a půl. Kde budou moci diváci vidět kratší verzi?
Jiřina Šimková, TV 9. patro, ČVUT
Tu delší verzi jsme udělali tak, že už v létě jsem ji dovezla do všech vesnic Banátu. Byl to dárek pro všechny obyvatele. Před dvěma lety začalo 200 let oslav osídlení té oblasti, probíhalo to v několika letech, takže příští rok budou další oslavy. A říkala jsem si, že těm lidem za to, jak dali tenhle příběh, tak to byl pro ně dárek. Tam šla verze, která má hodinu a půl, protože tam je ještě spousta příběhů, které se týkají více lidí z Banátu. A myslím, že běžný divák, který například o Banátu nic neví, tak by to bylo pro něj bylo složitější. Takže verze na hodinu a půl bude mít teď premiéru na začátku listopadu. Uděláme slavnostní premiéru v Betlémské kapli, protože producentem filmu je České vysoké učení technické a Betlémská beseda. V areálu Betlémské besedy dělám také dramaturgii, takže to tak spojíme hezky dohromady a tu premiéru uděláme v Betlémské kapli.
Barbora Černošková, moderátorka
ČVUT jste už zmínila. Já vím, že tam je ještě jedna taková zajímavost.
Jiřina Šimková, TV 9. patro, ČVUT
Po 77 letech teď ČVUT vydává další dokumentární film. V roce 1947, to byl ještě tenkrát ústav, který předcházel vzniku Fakulty elektrotechnické, tak se tam natočily nějaké dva dokumentární filmy, které dokonce dostaly ocenění v Paříži na nějakém festivalu. Až o rok později se natočil první film na FAMU. Takže to prvenství má ČVUT. Tak jsem si říkala, že bylo hezké to zmínit, že po 77 letech má ČVUT další film.
Barbora Černošková, moderátorka
Dámy, děkujeme za to, že jste nám sem přinesly informace o tomhle dokumentárním snímku. Myslím, že ta slova díku jste slyšela hlavně od obyvatel Banátu, kteří teď mají takovou hmatatelnou vzpomínku a možná je to pro ně velký dar.
Jiřina Šimková, TV 9. patro, ČVUT
Říkali, že když to viděli, tak že se nám skutečně podařilo ten příběh, který nám povyprávěli, do toho filmu předat. Šlo hlavně o to, že se na spoustu věcí nešli ani podívat. Třeba na Ebenthalu spadly doly například, proto ty lidi třeba odešli za prací jinam. Jedna z těch úžasných dam, se kterými se tam znám, Rozalka, tam od té doby vůbec nebyla. Viděla je poprvé až v tom filmu. To všechno je rozesmutnilo, ale zároveň že jim to dalo ten příběh, že si ho znovu prožili, což je, myslím, pro tvůrce asi úplně nejvíc, co vám k do může říct. Ten příběh se skutečně do toho filmu dostal, tak, aby oni si ho znovu procítili, tak tuhle vazbu jsme dostali v Banátu a za to jsme neskutečně vděční.