Michal Marčičovský, Stellar Nuclear
Jaderné zdroje energie je to klíčové, co potřebujeme k dobývání a poznávání sluneční soustavy.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Hlavním řešitelem projektu je Martin Ševeček z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Dobrý večer.
Martin Ševeček, vedoucí výzkumu Raven, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT
Dobrý večer, děkuju za pozvání.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Asi vás nepřekvapím první otázkou, jak vás to napadlo?
Martin Ševeček, vedoucí výzkumu Raven, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT
Jak nás to napadlo? Je to poměrně dlouhý proces. My jsme začali už před několika lety tzv. /nesrozumitelné/ studií pro Evropskou vesmírnou agenturu. Ale samozřejmě jde o dlouhodobý vývoj, který jsme v Československu začali už někdy v padesátých, šedesátých letech. Takže tu historii, know-how, znalosti, my tomu říkáme "naše veterány", tady máme. Takže máme na co navazovat a chtěli jsme se dívat do budoucnosti a říkali jsme si, co je další krok, kam ten obor posunout. A vesmír je jednoznačná.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
A co bylo to nejtěžší na tom projektu, aby ten přístroj byl lehký a zároveň výkonný?
Martin Ševeček, vedoucí výzkumu Raven, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT
A my ten přístroj ještě nemáme. To, co jsme teď oznámili, bylo to, že Technologická agentura nám dává financování na 4,5 roku, aby naše jsme nápady ověřili a snažili se zkonstruovat nějaký prototyp toho reaktoru. Těch výzev před námi je spousta. Jsou to stovky problémů, které musíme vyřešit, a doufám, že se tdy za 4,5 roku můžeme sejít a můžu vám povykládat, jak se nám to povedlo.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
A jak to funguje, jak to bude fungovat? Můžete to vysvětlit tak, aby to pochopil i naprostý laik?
Martin Ševeček, vedoucí výzkumu Raven, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT
Ten základní princip je stejný jako u velkých reaktorů typu Temelín nebo Dukovany. Takže základem je jaderné štěpení uranu, ze kterého získáváme teplo, a to teplo potom nějakým způsobem převedeme na jinou formu energie, typicky elektrickou energii. A jednou z těch základních inovací, kterou my máme v tomhle případě, je to, že stejný reaktor budeme používat jak pro pohony těch lodí, které budou přepravovat ten materiál na Mars, tak po přistání ten reaktor přepojíme do zásuvky a může fungovat i k napájení té základny. Ale pořád v tom reaktoru to, co produkujeme, je teplo a na konci musíme dostat nějakou užitečnou formu energie, kterou dál využíváme.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Takže je to docela takový game changer, pokud jde i o cestování vesmírem? Nepletu se?
Martin Ševeček, vedoucí výzkumu Raven, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT
Jednoznačně. Bez jaderné energie není možné dobývat jakékoliv vzdálenější planety nebo třeba měsíce Saturnu, Jupitera, atp. Takže v současné době samozřejmě jsou koncepty spojené s fúzí a dalšími alternativními metodami. Ale to je běh na dlouhou trať, řekněme, příští století. Co v současné době máme na stole, jediná možnost je jaderné štěpení.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Připomnělo mi to americký film Marťan, kde astronaut zůstane na Marsu. Dělá všechno pro to, aby nějakým způsobem přežil. Jde si tot akhle trošku i představit, takže to plátno dostaneme do reality.?
Martin Ševeček, vedoucí výzkumu Raven, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT
Trošku ano. Ohledně toho filmu Marťan... Ta knížka je výborná, mám ji moc rád, ale je ještě knížka Artemis od stejného autora Andy Weir, který popisuje základnu Artemis, která je na Měsíci a tam se v některých kapitolách věnuje hodně i detailnímu popisu toho, jak by fungovaly ty reaktory na Měsíci. Takže ve filmu Marťan, tam je jenom radioizotopový zdroj, který slouží jako zdroj tepla, takže to je taky jaderný zdroj. Ale v knížce Artemis od stejného autora popisuje i detailní technologii toho, jak by to fungovalo na Měsíci v případě toho, že tam bude základna.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
A není to i trochu nebezpečné?
Martin Ševeček, vedoucí výzkumu Raven, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT
Nebezpečné z jakého pohledu?
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Vzhledem k té radioaktivitě?
Martin Ševeček, vedoucí výzkumu Raven, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT
Samozřejmě to základní, co musíme řešit, je stínění. A i v té knížce a v tom filmu se tomu hodně věnují, že při jaderném štěpení samozřejmě se uvolňují neutrony a další ionizující záření, které je potřeba odstínit. Takže to je jedna z těch základních věcí, které musíme zajistit, že ta posádka bude bezpečně dopravitelná na to místo a pak, že i ty reaktory budou fungovat typicky poměrně daleko od té základny, takže se natáhnou jenom kabely, ale nebudou fungovat hned vedle toho právě kvůli té bezpečnosti, ale jde primárně o to záření, žádné výbuchy nebo nějaké úniky nepředpokládáme.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Kolik takové zařízení stojí?
Martin Ševeček, vedoucí výzkumu Raven, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT
V současnosti nejdál je americký koncept Crusty. Je to malý reaktor, který fungoval pouze desítky hodin. A Američani teď plánují pravděpodobně jeho umístění na Měsíc. Dosud stál vývoj Crustyho zhruba 30 000 000 USD. A to byla jenom fáze demonstrace tady na Zemi, že funguje vůbec tak, jak má. Ta další fáze se předpokládá ještě násobně dražší, takže se jedná o stovky milionů dolarů. Ale my jsme v té počáteční fázi, kde v té první fázi vývoje počítáme s desítkami milionů korun tak, abysme ověřili to, co chceme.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Vy věříte tomu, že se v rámci tohoto století ještě lidstvo dostane na Mars? A že tam třeba vznikne základna?
Martin Ševeček, vedoucí výzkumu Raven, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT
Věřím tomu, že na Měsíc. A hodně k mé víře přispívá závod mezi Čínou a Amerikou. My se o tom hodně bavíme i v rámci naší komunity a myslím si, že to, co teď nastartoval ten závod mezi Čínou a Amerikou o dobývání vesmíru, tak je další forma toho, co jsme viděli mezi Sovětským svazem a Amerikou, což zase posune tu technologii dál. A díky tomu si myslím, že tenhle vývoj se urychlí a uvidíme základny na Měsíci a potom k Marsu už je to jenom krůček.
Jana Peroutková, moderátorka ČT
Říká Martin Ševeček. Moc děkuju, že jste přišel do Událostí, komentářů, na shledanou.
Martin Ševeček, vedoucí výzkumu Raven, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT
Taky děkuju, hezký večer.