Tereza Kručinská, moderátorka
Nad rámec toho, co už zaznělo, jak by měl ten systém vlastně fungovat.
Václav Novotný, FS
V podstatě se jedná o systém ze skupiny tzv. karnatových baterií, což znamená systémy, které ukládají elektřinu ve formě tepla, kde vlastně je nějaký systém přeměny elektřiny na teplo. Teplo se poté po nějakou dobu uchovává v izolovaných zásobnících a poté je zpět přeměno na elektřinu. V podstatě tento systém je tzv. "pumped storage", kde jak název napovídá, tak samotná přeměna elektřiny na teplo probíhá v podstatě za principu obdobného principu tepelného čerpadla, kde vlastně se teplo přečerpává z jedné teplotní úrovně na druhou. Toto teplo se poté ukládá a zpětně převádíme elektřinu pomocí v podstatě principu podobného klasické tepelné elektrárně.
Tereza Kručinská, moderátorka
A jaká média se k ukládání tepla používají?
Václav Novotný, FS
K ukládání tepla na těch vysokých teplotách, což tady bude použito na jedné straně toho jakoby tepelného čerpadla, tak může být štěrk, můžou být různé betony, můžou být tekuté soli, které jsou známy třeba z koncentračních solárních elektráren. A potom na stroje druhé, jak tady máte na té grafice, tak to tepelné čerpadlo odebírá teplo na druhé straně, to je v podstatě takový princip ledničky, kde potom ten chlad se uchovává pomocí v podstatě mrznoucí vody ve formě ledu nebo de facto ledové tříště.
Tereza Kručinská, moderátorka
Dá se popsat, jaký má takový přístup, výhody, proč vlastně něco takového zavádět?
Václav Novotný, FS
Výhody obecně karnatových baterií a v rámci nich i tohohle toho systému pumped storage jsou v tom, že ukládání tepla je výrazně levnější než ukládání elektřiny například v lithiových nebo obecně elektrochemických bateriích, kde v momentě, kdy přesáhneme nějakou hranici zhruba kolem čtyřech až pěti hodin kapacity pro plný výkon tak měrná cena na jednotku uložené energie je výrazně vyšší. A potom i samotné škálování je v podstatě jednodušší, kdy zdvojnásobení kapacity znamená pouze přidání dalších izolovaných zásobníků pro skladování tepla, které vychází poté výrazně levněji, než kdybychom chtěli takto škálovat elektrochemické baterie.
Tereza Kručinská, moderátorka
Jak efektivní takové skladování elektřiny je? To znamená, k jak velkým ztrátám při něm dochází?
Václav Novotný, FS
Ztráty jsou tady naopak velice důležitý aspekt, kde lze dosáhnout teoreticky účinnosti kolem nějakých 60–70 %, v některých případech i výrazně nižší. Nicméně v momentě, kdy se jedná o nějakou přebytkovou energii, elektřinu v podstatě za záporné ceny, v případě Slovenska pravděpodobně o elektřinu vyrobenou v důsledku minimálních zůstatkových průtoků v řekách, zatímco ceny elektřiny jsou záporné, tak důležitější než ta samotná účinnost je ta měrná cena na jednotku uložené energie.
Tereza Kručinská, moderátorka
A provoz takové technologie, do jaké míry je nákladný?
Václav Novotný, FS
Tak provoz v podstatě, jak částečně zaznělo, tak v podstatě ta technologie využívá systémy klasické energetiky, což znamená tepelné výměníky, turbíny, kompresory, čerpadla. Takže v podstatě provoz potom odpovídá provozu klasické tepelné elektrárny. Není tam v podstatě žádné omezení z hlediska cyklů, i životnost systému odpovídá také systému klasické tepelné energetiky. Čili v podstatě 40–60 let bez ohledu na množství cyklů, bez prakticky degradace parametrů.
Tereza Kručinská, moderátorka
Něco jsme zmiňovali v úvodu. Můžeme přesněji popsat, jak dlouho zvládá tento systém tu energii uchovávat?
Václav Novotný, FS
Doba uchování záleží akorát na tom, jak velké postavíte nádrže. Takže například pokud by se jednalo o 100 megawattový systém, což v rámci tohohle systému od Westinghouse a zpětně licencovaný od společnosti ......, tak pravděpodobně bude. Tak v podstatě akorát jde o to, jak velké postavíte zásobníky, primárně cílí, co vím, tak kolem 10 hodin. Nicméně není problém jít na vyšší kapacity. V případě nižších kapacit by pravděpodobně byla ekonomika trošku horší.
Tereza Kručinská, moderátorka
Je ten systém už ve světě nějak vyzkoušený? Už se někde provozuje úspěšně?
Václav Novotný, FS
Ne přímo tenhle tenhle systém, tam je ten pilotní projekt aktuálně ve fázi stavby na Aljašce ve Spojených státech. Nicméně podobný systém, také využívající jako pracovní látku oxid uhličitý, akorát trošku jiný princip uchovávání tepla, kde se uchovává teplo ve fázové změně právě oxidu uhličitého, tak funguje třeba pilotní projekt v Itálii a i je ve výstavbě potom komerční velikost kolem desítek megawattů. Zároveň v podstatě podobné systémy ne na Pumped Thermal Energy Storage, ale využívající v podstatě přímý elektrický ohřev, tak jsou pilotní aplikace jak pro energetiku, tak v menším pro průmysl.
Tereza Kručinská, moderátorka
Děkuju vám. Václav Novotný z Ústavu energetiky Fakulty strojní ČVUT v Praze. Díky moc za rozhovor a přeju hezký den.