K tématu se vyjadřuje zástupce proděkana pro vnější vztahy a spolupráci s průmyslem, Ing. Libor Beránek, Ph.D.: „Digitalizaci a aditivní výrobu nevnímáme na Fakultě strojní ČVUT v Praze jako módní pojmy, ale jako konkrétní transformační nástroje, které zásadně mění způsob návrhu, výroby i řízení celých průmyslových podniků. Naším cílem je pomoci firmám převést tyto koncepty z úrovně deklarací do funkční praxe. V oblasti digitalizace a Průmyslu 4.0 nabízíme na Ústavu technologie obrábění, projektování a metrologie firmám komplexní podporu, která začíná analýzou jejich současného stavu. Pomáháme identifikovat procesy s nejvyšším potenciálem digitalizace a navrhnout realistickou cestu transformace, nikoli plošnou a nákladnou změnu bez jasného přínosu.“ Klíčovým nástrojem jsou digitální dvojčata výrobních systémů, která umožňují simulovat a následně optimalizovat výrobní toky, vytížení strojů, energetickou náročnost i dopady organizačních změn ještě před jejich zavedením do provozu. „Pro konkrétní firmy také vyvíjíme a navrhujeme nové technologie obrábění a pokročilé výrobní postupy.“, dodává Ing. Beránek. Příkladem je technologie výroby čelních segmentových diamantových kotoučů pro leštění skla ve spolupráci s firmou Diamond Contact.
V laboratořích Ústavu techniky prostředí se dlouhodobě zabývají úsporami energie v budovách. Příkladem dlouhodobé spolupráce je vývoj rotačního regeneračního výměníku pro zpětné získávání tepla a vlhkosti. Společně se společností KASTT, jediným ryze českým výrobcem byl vyvinutý výměník, který dosahuje teplotního faktoru (účinnosti zpětného získávání tepla) přes 80 %. V rotačním výměníku dochází k přenosu citelného i vázaného tepla. Současná spolupráce se zaměřuje právě na zvyšování množství přenesené vodní páry s využitím hygroskopických vrstev nanesených na povrch výměníku, což přinese výrazné úspory energie při zvlhčování vzduchu.
Úspěšnou spolupráci strojních inženýrů s lékaři představují výsledky výzkumu na poli biomechaniky. Fakulta strojní se dlouhodobě věnuje vývoji nových implantátů a náhrad skeletu člověka i některých měkkých tkání. Součástí vývoje jsou i mechanické zkoušky a počítačové simulace životnosti náhrad. Ve vývoji implantátů, protetických pomůcek, dlah a technického vybavení pro lékaře, se uplatňují také aditivní technologie, například pro výrobu individuálních zdravotnických prostředků.
Vědci Fakulty strojní se podílejí i na mezinárodních projektech. Pro výzkumnou organizaci CERN v Ženevě navrhli unikátní řešení. Pro chlazení detektorů a jejich elektroniky ve dvou hlavních experimentech LHC, navrhli kovové výměníky pro chladicí systémy AFP a PPS2, které jsou vyrobené aditivní technologií. Testování prokázalo zlepšený tepelný výkon a flexibilitu, což otevírá cestu k budoucím aplikacím v experimentech částicové fyziky a nejen v CERN.
V rámci projektu Česká cesty do vesmíru, se Ústav letadlové techniky Fakulty strojní podílí na výzkumech evropské kosmické agentury ESA. V projektu METRO zkoumá experimentální fotobioreaktor pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS, která má za úkol posunout limity efektivního pěstování řas v kosmických podmínkách. Ověřuje účinnost systému v prostředí mikrogravitace, které by astronautům umožnilo během dlouhodobých misí regenerovat vzduch a produkovat čerstvou potravu bez chemických limitů.
Část expozice se bude věnovat také automatizaci a využití strojového učení. Exponát Ústavu přístrojové a řídicí techniky ukáže, jak z něj během několika minut vznikne funkční klasifikátor provozních stavů: bez cloudu, bez historických dat, na počítači za pár tisíc korun. V expozici také ukáže, že vývoj pokročilých kráčejících robotů už nevyžaduje miliony korun ani uzavřené průmyslové pohony.
Také letos poskytne Fakulta strojní velký prostor studentským tvůrčím týmům, které dlouhodobě podporuje ve vývoji jejich projektů i v účasti na mezinárodních soutěžích. Týmy se ve svých projektech věnují vlastnímu výzkumu a vývoji, který přesahuje rámec běžných studentských projektů.
Tým eForce Prague Formula, soutěží v závodech Formula Student – mezinárodní konstrukční soutěži pro studenty inženýrských škol. Každý rok tým staví vylepšenou verzi formule a soutěží v silné konkurenci více než 500 univerzitních týmů z celého světa. Se svou formulí CTU.26 letos tým zvítězil v autonomní i kombinované kategorii závodů Formula Student Italy a vítězství si přivezl také ze soutěže Formula Student Spain.
Vývoji, stavbě a testům kosmických technologií se věnují dva týmy. Studenti z týmu CTU Space Research vyvinuli raketu Illustria s vlastním 3D tištěným palivem a řídicím počítačem Cimrman. Primárním cílem týmu je reprezentace univerzity na mezinárodní soutěži European Rocketry Challenge (EuRoC). Tým CTU Robotics vyvíjí funkční model vesmírného roveru s robotickou paží pro pohyb na Marsu. Rover umožňuje simultánní lokalizaci i autonomní jízdu. Pro navigaci využívá metody umělé intelligence.
Tým konstruktérů malých letadel CTU AeroLab, staví modely pro mezinárodní soutěže SAE Aero design a Air Cargo Challenge, kde je každý rok zadán soutěžícím jiný úkol. Cílem soutěží je vymyslet, navrhnout, vyrobit a otestovat rádiem řízené letadlo, které dokáže vzlétnout, přistát a splnit požadovaný úkol. Tým se v mezinárodní konkurenci pravidelně umísťuje mezi nejlepšími.
Přijďte si prohlédnout exponáty osobně a vyzpovídejte jejich tvůrce, kteří Vám sdělí podrobnější informace. Těšíme se na Vaší návštěvu na MSV v Brně, od 6. do 9. října 2026 v pavilonu A1, na stánku č. 024!