Až 1500 vystavených prací se věnuje tématům, jako jsou bytová krize, adaptace na klimatické změny či šetrné nakládání s architektonickým dědictvím. Studující také zkoumají nová využití opomíjených městských lokalit.
Petr Hájek, jehož koncertní sál Císařských lázní v Karlových Varech se aktuálně probojoval na shortlist letošní Mies van der Rohe Awards, zadal studujícím návrh vědecké stanice v blízkosti sopky na Islandu. V pravém atriu FA vznikl výstavní prostor na principu „dům v domě“, kdy je do existující architektury vložen autonomní objekt – v tomto případě ledová kostka. Její tvar evokuje masu tajícího ledu a přímo odkazuje na islandskou krajinu, ledovce a proměnlivost jejich současného stavu. Instalace navádí pozorovatele k zamyšlení nad globálním oteplováním, proměnou klimatu a postupným mizením ledovců.
Hostující ateliér pro emerging architects Havlová–Nikerle se tentokrát vypravil do Mostu, konkrétně do areálu bývalých jezdeckých kasáren – jedné z mála dochovaných budov původního starého města. Cílem studentek a studentů bylo hledat podobu konverze areálu na místo atraktivního a dostupného bydlení, veřejné vybavenosti a lokálního centra.
Studující ateliéru Juha–Tuček navázali na urbanistický koncept nové čtvrti v pražských Letňanech, která kromě obytných domů zahrne také novou metropolitní nemocnici, vysokoškolský kampus a základní občanskou vybavenost. V zimním semestru studenti a studentky dopracovali koncept nemocnice do většího detailu architektonického a provozního řešení.
Důležité společenské téma i v tomto semestru otevřel ateliér Tesař–Barla. Po věznicích se tentokrát studující věnovali lidem bez domova nebo v jiné těžké životní situaci. Pracovali se čtyřmi lokalitami v pražských Kobylisích, Chodově, Modřanech a Řepích a doplňovali městskou strukturu bytovými a azylovými domy.
Hledání způsobů využití budovy české ambasády se věnoval ateliér 546 (Miroslav Pazdera, David Budil). Stavba od architektů Machoninových patří k mimořádným realizacím 60. a 70. let, které vznikaly v rámci diplomatických ambicí tehdejšího Československa. Podobně jako další ambasády z této doby je její objem pro současné využití naddimenzovaný. Studující navrhli možnosti, jak s ikonickou stavbou pracovat, aby vznikl vyvážený vztah mezi diplomatickým provozem, kulturní činností Českého centra a dlouhodobou perspektivou životaschopného využití objektu. Z fakulty se projekty přesunou do galerie Prostora na výstavu Spaceship Enterprise, věnované budově velvyslanectví.
Krajinářský ateliér Jeníková–Štemberová–Trpkoš se zabýval levým břehem Vltavy, konkrétně územím Barrandova, Zlíchova a Smíchova. Semestr studující zasvětili hledání způsobů, jak propojit město a řeku, věnovali se otázkám prostupnosti, biodiverzity, nových forem rekreace i zapojení historických a industriálních dominant do celkové identity území. Na zadání spolupracovali s ateliérem Hofmeister–Liska.
Židli jako zadání semestru zvolil designérský ateliér Šulc. Mnohokrát zpracované téma, přesto každá generace designérů hledá vlastní názor, jak se k tématu postavit. Studující využili prostor pro hledání tvaru, materiálu a nového přístupu, ale i zkoumání potřeb lidí se specifickými potřebami a hendikepy.
Formy, formičky a bábovičky navrhoval tento semestr designérský ateliér prvního ročníku Jaroš. Studující vytvořili sety prvků inspirovaných architekturou a určených ke hře na pískovišti. Vše s důrazem na kreativitu a kvalitu zpracování.
Výstavu ateliérových prací je možné navštívit do 6. února 2026 denně od 9.00 do 18.00 hod. Vstup je bezbariérový a zdarma. Všechny projekty vytvořené studentkami a studenty FA ČVUT si můžete také prohlédnout online, první ročníky mají vlastní webovou galerii. Fotografie z výstavy jsou ke stažení na tomto odkazu