Podle interních přehledů dostalo v uvedeném období zelenou 118 projektů:
-
94 projektů v programu Horizon Europe, z toho mj. 27 projektů MSCA, 4 projekty ERC a 6 konsorciálních projektů koordinovaných ČVUT
-
11 projektů v programu DIGITAL Europe
-
5 projektů v programu CEF
-
4 projekty v programu LIFE
-
2 projekty v programu RFCS
-
2 projekty v programu EDF
Uvedená čísla svědčí o rostoucí schopnosti ČVUT zapojovat se do mezinárodních konsorcií a mimo jiné i díky aktivitě jednotlivých týmů uspět v silné evropské konkurenci. Pro srovnání: V předchozím rámcovém sedmiletém programu Horizon 2020 se na ČVUT realizovalo 92 projektů. V současném programu Horizon Europe přitom ČVUT dosáhlo stejného počtu projektů už za pouhých pět let. Celkově se tedy dá očekávat mimořádně silný výsledek, který můžou posílit i projektové žádosti podané v závěrečné dvouleté fázi programu.
Klíčové milníky v programu Horizon Europe
Jako vůbec první se do programu Horizon Europe získal financování v prosinci 2021 projekt RECONMATIC zaměřený na automatizaci a robotizaci stavebních procesů. Na ČVUT jej dosud vede Jan Valentin z Fakulty stavební. „Získání projektu RECONMATIC jsme brali nejen jako úspěch konkrétního týmu, ale hlavně jako potvrzení, že ČVUT má v evropské soutěži co nabídnout a je vnímáno jako přední technická univerzita v Evropě,“ uvádí Valentin. „Myslím, že to fungovalo i jako zpráva pro ostatní vědkyně a vědce, že šance existuje vždy, stačí se chopit příležitosti.“
Zpětně viděno se podle Jana Valentina jednalo o cennou zkušenost, díky níž se jeho tým naučil koordinovat evropské projekty a navázal řadu dalších spoluprací a partnerství. Projekt se mimo to promítl i v transferu výsledků výzkumu do praxe. „Na přelomu let 2025 a 2026 jsme pro část vytvořených inovací založili spin-off Constriq. Směrem k Evropské komisi jsme tím vyslali signál, že jako univerzita umíme celkem rychle přenášet vědecké poznatky do reálného života a případně také tvořit ekonomickou přidanou hodnotu. Já osobně to považuji za velmi důležité,“ dodává Valentin.
Projekt RECONMATIC potvrdil kontinuitu úspěšného zapojování univerzity do evropských rámcových programů a zároveň otevřel nové období dynamického rozvoje napříč ČVUT. Na tento první úspěch v programu Horizon Europe navázala v dalších letech řada významných projektů. U některých ČVUT dokonce převzalo roli mezinárodního koordinátora. Jedná se například o projekt MechaTwing (2024–2027), vedený Michaelem Valáškem z FS, jehož cílem je posílit excelenci ČVUT v oblasti morphingu a aeroelasticity. Projekt SENSORBEES (2023–2028), vedený Tomášem Krajníkem z FEL, rozvíjí mikrorobotické technologie pro dlouhodobý ekologický monitoring. Jako přirozené senzorické sítě přitom využívá včelstva. Projekt PoliRuralPlus (2024–2026), jehož hlavním řešitelem je Pavel Kordík z FIT, využívá AI a prostorová data pro udržitelný rozvoj venkovsko-městských regionů. A projekt AutoFair (2022–2026) vedený Jakubem Marečkem z FEL rozvíjí transparentní a férové algoritmy umělé inteligence s praktickým využitím například v HR, bankovnictví nebo marketingu.
K projektům ČVUT s nejvyšším rozpočtem patří PICTUS (2026–2030) na podporu 23 doktorandů, se kterým ve výzvě Marie Skłodowska-Curie COFUND uspěl Pavel Ripka z FEL. Dalším je Czech AI Factory (2026–2028), jehož hlavním řešitelem za ČVUT je odborník na inteligentní systémy pro průmysl Petr Kadera u CIIRC. Třetím největším projektem je CLARA (2025–2030) vedený Josefem Šivicem rovněž z CIIRC, který řeší propojení AI a kvantových výpočtů ve výzkumu mozku a neurodegenerativních onemocnění.
Evropské projekty jako týmová disciplína
Aby byl evropský grant úspěšný, musí se opírat nejen o excelentní vědu, ale také o schopnost připravit kvalitní projektový návrh v prostředí složitých pravidel, mezinárodních partnerství a vysokých nároků na koordinaci. Vedle hlavních řešitelů a výzkumných týmů proto hraje důležitou roli i profesionální podpůrné zázemí. Od identifikace vhodných výzev přes konzultace projektového záměru a tvorbu rozpočtu až po smluvní, finanční a administrativní aspekty přípravy projektu.
Na předních evropských univerzitách je grantová podpora běžnou součástí výzkumné infrastruktury. Také ČVUT v posledních letech stále víc sází na odborníky, kteří pomáhají vědecké obci orientovat se ve složitém procesu a snímají z beder výzkumnic a výzkumníků část administrativní zátěže spojené s přípravou žádostí. Důležitou roli přitom hraje i sdílení zkušeností napříč univerzitou. „Projektoví specialisté z fakult a dalších součástí ČVUT se pravidelně setkávají, konzultují aktuální vývoj evropských programů a sdílejí dobrou praxi,“ vysvětluje Pavel Koudelák z rektorátního Odboru pro vědeckou a výzkumnou činnost, který se věnuje zahraničním vědecko-výzkumným projektům. „Zároveň úzce spolupracujeme s Technologickým centrem Praha, které v Česku zajišťuje odbornou podporu k rámcovým programům EU. Bez neustálého vzdělávání a sledování změn evropských pravidel se v současnosti neobejdeme,“ dodává.
Právě průběžně budovaná expertiza je jedním z důležitých předpokladů úspěchu. Evropské projekty jsou stále komplexnější a kladou vysoké nároky nejen na kvalitu samotného výzkumného záměru, ale i na přípravu konsorcia, strukturu projektu nebo administrativní a finanční nastavení. „Dobrá zpráva zejména pro začínající vědkyně a vědce je, že na přípravu projektu nemusí být sami. Je to týmový proces, do kterého vstupují různé druhy odbornosti. Projektoví administrátoři na ČVUT jsou připraveni v tomto ohledu pomoci,“ vysvětluje Koudelák.
Budování vztahů pro tvorbu konsorcií
Praxe posledních let ukazuje, že zapojení do evropských programů není jednorázovou záležitostí, ale kompetencí, která se vyvíjí postupně. Každá podaná žádost, role work package leadera nebo realizace, byť jen menší části projektu, zvyšuje šance chopit se další příležitosti. Jak upozorňuje projektová manažerka Radka Preclíková z Fakulty strojní: „Úspěch v evropských projektech stojí na vztazích mezi vědci a projektovými manažery napříč Evropou i na schopnosti stát už u samotného zrodu výzev a nepřipojovat se až ve chvíli, kdy jsou vypsané.“
Evropský výzkum se podle ní stále více posouvá směrem k aplikacím, diverzitě konsorcií a do budoucna i k vyšším nárokům na spolufinancování ze strany partnerů. To je okolnost, která klade nové požadavky na institucionální zázemí i vnitřní podporu projektových týmů. Jednou z možností, o nichž má podle Preclíkové smysl do budoucna uvažovat, je také vlastní zastoupení ČVUT v Bruselu. „Nešlo by jen o reprezentaci při Evropské komisi a přístup k informacím. Taková kancelář by musela být efektivně propojená s vnitřním systémem univerzity. Právě v kombinaci se silnou a motivovanou komunitou projektového managementu lze tímto způsobem výrazně zvýšit konkurenceschopnost ČVUT v evropských programech,“ dodává.
Cílová rovinka programů
Současné programové období potrvá do konce roku 2027. ČVUT do závěrečné etapy vstupuje s podpůrnou infrastrukturou a vysokým počtem týmů, které mají s evropskými projekty přímou zkušenost. Další fáze evropských projektů ale bude nevyhnutelně spojena i s rostoucím tlakem na kvalitu. „Schopnost připravovat špičkové návrhy se v posledních letech napříč Evropou výrazně zlepšila. Nestačí jen dobrý nápad; musíte mít opravdu excelentní projekt, silné konsorcium a často i určitou míru štěstí,“ vysvětluje Jan Valentin s odkazem na situace, kdy u mimořádně kvalitních návrhů v určitých výzvách nemusí rozhodovat jen odborné hodnocení, ale také losování. „Finančních prostředků je omezené množství a ‚hladových‘ rukou mnoho.“ O to důležitější podle něj bude, aby ČVUT jako technická univerzita dokázalo chytře kombinovat vědecký potenciál se silným podnikatelským duchem, umět spolupracovat s průmyslem a doopravdy rozumět jeho potřebám.
Kde sledovat příležitosti a navazovat spolupráci
Výzkumníkům, kteří chtějí mít přehled o aktuálních grantových výzvách nebo hledají možné partnery, se na ČVUT nabízejí praktické nástroje.
-
Platforma ANLUPA.cz automaticky agreguje výzvy národních poskytovatelů i rámcových programů EU z portálu Funding & Tenders. Uživatelé si zde mohou nastavit tzv. Strážce výzev a dostávat upozornění na relevantní příležitosti podle svého oboru.
-
Dalším nástrojem je SCINET ČVUT, který nabízí přehled projektů, výsledků a výzkumných aktivit na univerzitě a zároveň slouží jako databáze kontaktů na výzkumníky napříč ČVUT.
-
Databáze EZOP obsahuje přehled o vědecko-výzkumných projektech, které se na univerzitě plánují, probíhají či již proběhly. V aplikaci se provádí interní schvalování návrhů projektů před jejich podáním poskytovatelům a uvedené informace jsou cenným podkladem pro všechny přehledy, hodnocení i statistické výkazy. Evidence projektů v EZOPu zásadním způsobem zjednodušuje komunikaci řešitelského týmu.