Videozáznam inaugurační řeči najdete ZDE
V 90. letech na studiích v Edinburghu jsem měl vědecké sny o tom, jak jednou umělá inteligence zcela zásadně promění lidské intelektuální možnosti, po návratu do Česka jsem měl sny o tom, jak se jednou Al agenti stanou základním stavebním kamenem softwarových systémů. Později jsem snil o tom, že pro opravdovou kvalitu výzkumu je potřeba vybudovat vizionářské vědecké pracoviště. S některými ze svých doktorandů jsem také snil o tom, že výsledky vědecké práce mají ultimátní přínos pro společnost tehdy, když se dají komercionalizovat například formou startupů. Později jsem snil o tom, jak konstruovat technologie, které budou chránit lidi na internetu nejen před kybernetickými útoky, ale také před zneužitím a negativními důsledky umělé inteligence.
Posledních 18 měsíců sním však o tom, že technologicky perfektně vybavená, ale vzdělaná, proti dezinformacím odolná a hodnotově ukotvená generace příštích leaderů je ta nejlepší naděje pro naší budoucnost. Věřím tomu, že lidé, kteří dnes studují univerzity, budou mít ty nejlepší předpoklady pro to, aby vyřešili problémy, které naše generace způsobila, před kterými zavírá oči nebo kterých řešení jednoduše odložila. A proto jsem se rozhodl usilovat o pozici rektora nejstarší technické univerzity na světě.
České vysoké učení technické v Praze přitom není jen nejstarší, v mnohém je vyloženě unikátní. Se svými třemi jadernými reaktory v kampusu patří ČVUT do první desítky evropských univerzit v oblasti jaderného inženýrství. Na univerzitě děláme oceňovanou architekturu, navrhujeme unikátní mosty nebo tvoříme neprůstřelné betony. Věříme v energetickou udržitelnost do té míry, že jsme ke studiu tohoto tématu postavili v Buštěhradě výzkumný ústav. V Letňanech a v Hradci Králové se můžeme pochlubit unikátními zkušebnami turbovrtulových motorů, které se podílejí na vývoji unikátního motoru Catalyst pro evropský Eurodron. Na ČVUT máme více než 35-letou tradici ve vývoji umělé inteligence a podle žebříčku CSRankings jsme na pátém místě v Evropě v oblasti rozpoznávání obrazu a šestí v oblasti robotiky. Provozujeme unikátní testbed pro Průmysl 4.0 a zakládáme nové centrum humanoidní robotiky. Kde jinde než na ČVUT je akreditovaný první tuzemský výukový program v oblasti kvantového počítání. Provozujeme digitální dvojčata a unikátní simulátory dopravy. V Kladně jsme zkoncentrovali to nejlepší z ČVUT v oblasti biomedicínského inženýrství. V Děčíně zase budujeme nová pracoviště v odvětvích dopravních systémů a jaderného inženýrství.
Právě na těchto skvělých výsledcích se chystám stavět. Základním stavebním kamenem připravované strategie dalšího rozvoje ČVUT je můj volební program, který se dá dohledat na stránce www.pechoucek.cz. Pokud byste ho nahráli do některého z Al modelů a zeptali se, co je v něm nejdůležitější, vybere čtyři základní pilíře.
Na prvním místě jsou to lidé – budujeme ČVUT jako univerzitu první volby pro studenty, doktorandy, profesory, ale i pro spoustu dalších lidí, kteří v profesích své expertízy chtějí budovat něco unikátního. Každý akademický leader ví, že nemůže jednoduše ovlivnit to, co lidé v práci dělají, ale že jeho odpovědností je to, jací lidé do akademického prostředí přicházejí. Jak dobře je dokáže vybrat a co může udělat pro to, aby na univerzitu nalákal ty nejlepší z nejlepších.
Druhým klíčovým bodem je kvalita, a to nejen výuky, ale i vědecké práce, tvůrčí činnosti a transferu technologií. Na ČVUT jsou skvělí lidé, kteří uspěli v mezinárodním srovnání. Raději nebudu nikoho jmenovat, protože jejich výčet by zabral zbytek času určeného pro můj projev. Mým úkolem je nastavit takové podmínky a umět tyto ostrůvky excellence propojit do té míry, aby se akademický úspěch, relevantní výuka, kvalita vědecké práce a věhlasné inovace staly tím, co ČVUT definuje. My na ČVUT stojíme za kvalitním výzkumem, a to ve všech relevantních fázích rozvoje od základního až po transfer technologií, ale vymezujeme se proti nekvalitě a hromadění výsledků, které nemají žádný pozitivní dopad na posun ve vědeckém poznání, rozvoj průmyslu nebo význam pro společnost.
Za třetí musíme myslet na to, jak co nejefektivněji otevřít univerzitu společnosti. Společnosti, pro kterou je důležité, že nás z peněz daňových poplatníků podporuje a má od nás velká očekávání. Očekávání, že námi vzdělaná generace bude úspěšná na trhu práce, který nevíme, jak bude vypadat. Očekávání, že formou průmyslové spolupráce a podpory zakládání startupů a spinoffů přispějeme k ekonomickému růstu Česka. A očekávání občanské společnosti, že budeme fungovat jako místo pro otevřený vědecko-technický dialog a tím přispějeme k odolnosti naší společnosti. A já k tomu dodám, že moje očekávání je, že se ČVUT otevře ještě více zahraniční spolupráci a bude přitažlivé pro zahraniční studenty, doktorandy i profesory.
Posledním klíčovým momentem pro rozvoj ČVUT je nefalšované vizionářství a na budoucnost orientované rozhodování. Měli bychom to být my na ČVUT, kteří nejlépe rozumíme technologickému rozvoji, vytváříme ho a spoluurčujeme, kam směřuje. Nemůžeme žít jen z naší třísetleté tradice. Je třeba se soustředit na efektivní způsoby vzdělávání a jeho relevanci vzhledem k potřebám současného světa. Pro budoucí úspěch ČVUT je důležité, jakým způsobem využije technologie umělé inteligence. Ať už se jedná o boj s nadbytečnou administrativou a modernizaci vzdělávacího procesu, nebo o zavádění nástrojů umělé inteligence do každodenní vědecké práce.
Sním o ČVUT jako mohutném rozmanitém intelektuálním ekosystému, který vytváří rovné příležitosti všem, kteří se svou vášní a odhodláním chtějí dohromady stavět něco unikátního. Studentkám a studentům, kteří nehledají jen cestu nejmenšího odporu, ale chtějí také něco ČVUT dát. Vyučujícím, kteří jsou připraveni se neustále zlepšovat a inovovat své kurzy s ohledem na vědecký a technologický pokrok. Vědkyním a vědcům, kteří studují ty nejsložitější teoretické problémy důležité pro lidstvo, ale i těm, kteří mají vášeň a odvahu vědecké výsledky aplikovat a stavět pokročilé technologie.
Sen o skvělém ČVUT ale nezvládneme naplnit sami. Abychom se stali univerzitou úspěšnou ve světovém měřítku a aby měla naše práce pozitivní dopad na společnost, neobejdeme se bez spolupráce s českým průmyslem, absolventkami a absolventy, ochotnými dárci a hlavně s volenými političkami a politiky, pro něž by měla být konkurenceschopnost a kvalita českých univerzit prioritou.
A právě politická reprezentace rozhoduje o zcela klíčových otázkách, které budou určovat budoucí úspěch českých univerzit. Patří mezi ně geopolitická bezpečnost Česka, ochota plnit spojenecké závazky a investovat do obrany naší země, stejně tak jako naše strategická připravenost být v jádru Evropy a aktivně se podílet na jejím směřování. Hlavně by ale měli chránit naše akademické svobody před útoky například formou zavádění autoritářských zákonů, jako je ten o nahlašování zahraniční spolupráce.
A to nejen proto, že toto jsou základní předpoklady k udržení demokracie v Česku, ale i proto, že bez nich nebudu jednoduše schopen naplňovat program pro rozvoj ČVUT. Bez zajištění těchto předpokladů se do Česka nebudou chtít vracet akademičky a akademici, podnikatelé a mladí lidé se zahraniční zkušeností. Můžeme přijít o jednu z klíčových výhod, kterou ve srovnání s ostatními zeměmi z našeho regionu máme. Do Česka se totiž vrací vzdělaná inteligence s cenným zahraničním vzděláním či pracovními a podnikatelskými zkušenostmi. Tento jev je pro rozvoj univerzit naprosto zásadní a přijít o něj můžeme pouhým mávnutím legislativního proutku. Apeluji na politickou reprezentaci, aby hájila tuto pro české univerzity životně důležitou prioritu. A nechci jen apelovat. Sám za sebe jsem připraven odpracovat tu část, kde může ČVUT něco reálného udělat.
Univerzita disponuje expertízou a dlouhodobými zkušenostmi v oblasti obranného výzkumu. Můžeme napomoci tomu, aby se do obrany investovalo co možná nejvíce efektivně a aby tyto investované prostředky měly co možná největší přidanou hodnotu. ČVUT má tradici a ještě větší potenciál spolupráce s průmyslem. Je to náš společenský závazek a příspěvek k technologickému rozvoji, který může ve střednědobém horizontu zásadně posílit růst české ekonomické nezávislosti. Pro úspěšné aplikace a transfer technologií je třeba rozvíjet excelentní vědu, která snese srovnání se světem.
Takových výsledků ale můžeme dosáhnout jen prostřednictvím živé mezinárodní spolupráce a hlavně díky zapojení do evropského výzkumného prostoru. Evropa je vědecká velmoc. Program Horizon je největším a nejúspěšnějším výzkumným programem na světě, ke kterému přistupují mnohé země z demokratické části světa. Musíme udělat všechno proto, abychom se stali pevnou součástí evropské vědecké a technologické špičky. A právě hlubší integrace Česka do evropského výzkumného prostoru je to, čím můžeme pomoct Česku k tomu, aby se dostalo do první skupiny budoucí vícerychlostní Evropy. Zůstat v Evropě druhé rychlosti by pro naši zemi bylo naprosto devastující. Víte, co má společného Dánská technická univerzita, Technická univerzita v Eindhovenu, švýcarská EPFL, Technion a Pařížská technika? Všechny jsou součástí jedné z nejvýznamnějších aliancí technických univerzit EuroTech. V pátek minulý týden rada prezidentů těchto univerzit rozhodla o přistoupení ČVUT a estonského TalTech k alianci EuroTech. Je to výsledkem intenzivní diplomatické práce, která mimo jiné zúročuje výsledky všech, kteří byli dobrými partnery ve vzdělávací síti EuroTeQ.
Krom formulace vizí se nám za posledních šest týdnů podařilo dosáhnout některých konkrétních výsledků. Vedle vyjednaného přistoupení k alianci EuroTech jsme 2. února, první den, kdy se nové vedení ujalo funkce, vyhlásili program ČVUT Starting Grant. S radostí vám můžu oznámit, že se nám k dnešnímu dni přihlásilo 94 skvělých zájemců. Čas pro podávání přihlášek vyprší na konci března, takže mladé vědkyně a vědci se zahraniční zkušeností mají stále ještě čas pokusit se získat prostředky pro založení nové výzkumné skupiny na ČVUT.
Už před nástupem do funkce se nám podařilo vyjednat a nechat schválit metodiku rozdělování rozpočtu. Na poměry ČVUT v rekordním čase ve spolupráci s děkany jsme spustili společnou iniciativu, která by měla vést k tomu, aby perspektivně na ČVUT nepracoval žádný odborný asistent či asistentka za mzdu menší než 60 000 Kč. Máme jmenovanou opravdu skvělou vědeckou radu a za sebou první jednání, které bylo v angličtině, kde profesuru obhájil Josef Šivic. Zorganizovali jsme první participativní workshop s akademickou obcí na téma revitalizace strahovského areálu. Rozjeli jsme přípravu úplně nové startupové vize, která bude zaměřená na zakladatele. Připravili jsme projekt na podporu společného školení doktorandů odborníky ze zahraničí a jako jediná česká univerzita jsme získali MSCA Cofund projekt pro 26 doktorandů. Zahájili jsme jednání s jedním z předních českých mecenášů výtvarného umění o zapůjčení jeho sbírky do unikátního prostoru monobloku ČVUT v Technické ulici. Ve čtvrtek jedeme s kolegiem rektora a děkany na náš první offsite diskutovat strategii ČVUT 2030, kterou chceme do konce června nechat schválit akademickým senátem, vědeckou radou a správní radou.
Děkuji svému prorektorskému týmu, kolegiu rektora a děkanům za těchto šest týdnů a za tyto skvělé výsledky. Jsem rád, že jsou připraveni dávat mému snu reálné obrysy. Chci poděkovat všem, kteří věřili, že bych mohl být dobrým rektorem, podporovali mě a pomáhali mi se na tuto důležitou misi připravit. Děkuji také Akademickému senátu ČVUT za tu šanci, kterou dal nejen mně, ale i celému ČVUT.
Speciální poděkování mám pro profesora Zbyňka Škvora, který se ujal správy ČVUT v červnu minulého roku, tak trochu mimo plán, ale s o to větší péčí a odpovědností vůči akademické obci.
Na závěr chci poděkovat své ženě Heleně. Za to, že mě autenticky podpořila v každém z mých snů, o kterých jste dneska slyšeli. Ano, počítáte správně – když jsem před 30 lety na univerzitě v Edinburghu snil o Al, tak jsem hlavně snil o Heleně. Děkuji také svým dospělým dcerám Emmě, Johanně a Marii, které pro mě vždy byly a jsou velkou inspirací. Bez toho, že by právě ony uvěřily tomu, že věnovat čtyři roky života zlepšování ČVUT dává velký smysl, bych tu dnes s vámi nestál.
Každý správný proslov musí skončit parafrází slavného citátu Václava Havla, kteří říká, že: „Naděje není jistota, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne.“ Tedy: neexistuje jistota, že se mi podaří během následujících čtyř let naplnit všechny mé sny o ČVUT. Přesto je jisté, že dělat všechno pro to, aby se ČVUT dostalo mezi evropskou univerzitní špičku, má velký smysl. Bez ohledu na to, jaké místo na tomto žebříčku si nakonec vysloužíme. Slibuji vám, že pro to udělám vše, co bude v silách mých i mého skvělého týmu.
Michal Pěchouček